Sama ani nevím kdy, ale zčista jasna mě opustil ten stres z toho. Nevím kam zmizel a docela ho postrádám, tak jsem počítala s tím, že bude a že mě bude drtit, že se nedovedu smířit s tím, že není. Byl tu, ale byl v předstihu (byl v červnu-říjnu) jenže pak zmizel, v té době jsem to nepovažovala za důležité, ale když se neobjevil do teď důležité to je.
Jsou dvě možnosti:
1, Dostaví se, a bude to ještě větší nápor než na který jsem připravená, a pokud se s ním alespon částečně vyrovnám, možná bych se mohla i učit.
2, Nedostaví se, a já budu vystresovaná z toho že se nedostavil, takže to bude stejný nápor až na to, že se kvůli tomu nebudu moci učit.
To znamená stres v obou případech. Lákavá vyhlídka..
Ta absence stresu taky znamená, že mi nepříjde divný, že jsem se ještě nezačala učit Zsv, které je můj snad nejtěžší maturitní předmět. A to proto, že je tam miliarda věcí k učení.
A vadí mi, že se mě furt lidi ptají, jestli už jsem začala. Kdy tedy začnu.. Začnu, nabiju si hubu protože to bude pozdě (ted už je cokoliv pozdě) ale bude to. A doufám že to zvládnu...
Taky to, že je už březen, znamená naplnění naší dohody s maminkou, tedy že se už nebudu účastnit skoro žádných skautsko-roverských akcí. Přinejmenším žádné víkendové výpravy. A to do doby po mé maturitě možná do přijímaček na vysokou. Pravděpodobně to rozšířím nejen na výpravy, ale i na roverské, skautské schúzky. Prostě skautské embargo.
Mrzí mě to, ale nevidím jiné východisko. Též mě to mrzí z toho důvodu, že budu asi jediná, kdo se neúčastnil strategie letošního skautského roku, tedy abychom (ještě s někým) připravili program na schúzky v jednom měsíci. Je to z důvodu mé lenosti, mé absence na začátku roku (min. ovlivnění) a též maturity (hlavní důvod únor+). Omlouvám se tedy! Asi to moje omluvan nenapraví, ale i tak se o to pokouší...
Žádné komentáře:
Okomentovat