pátek 8. března 2013

Dnes

Víte co je dnes za den?

Dnes se slaví, asi dost postkomunistický, MDŽ tedy Mezinárodní Den Žen. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C5%BEen)
Kolik z našich přítelů, manželů, otců, bratrů, bratranců, kamarádů, dědečků, strýčků a všech mužů z našeho okolí si dnes vzpomnělo?

Vím, že někteří muži mohou namítat, že se jedná o:

  • nespravedlivý svátek, protože kdy je svátek mužů?  (ale tento argument je již nepoužitelný, protože den mužů dle wikipedie existuje a připadá na 19.11. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_mu%C5%BE%C5%AF)
  • svátek z doby komunismu, který už je v dnešní době "dávno za zenitem"
Ať se snaží ospravedlnit jakkoliv, nedarujme jim to. Pouze a jednoduše se totiž snaží zamaskovat to, že se jim nechce vymýšlet žádný dárek, nechce se jim popřát nám či prostě zapomněli a nesledují data. Pokud si však některý muž z vašeho okolí vzpomněl, je třeba ho řádně odměnit a pochválit. Protože takových raritních mužů moc není a tak bychom vám ho my ostatní, které obklopují jen muži se špatnou výchovou a pamětí, mohli závidět či dokonce sebrat :D

A proč že se slaví MDŽ?
Protože bez nás žen by svět ani neexistoval. "Protože když Bůh stvořila muže v podstatě jen žertovala".
Ne popravdě, muži by bez nás byli nahraní a neuměli by si poradit. (Na druhou stranu si ani já nedovedu představit život bez nich). Muži a ženy se navzájem mají doplňovat a uznávat, proč tedy neslavit den žen a někdy zase den mužů?  Proč si navzájem neprojevovat úctu?
Já sama si například nejsem jistá tím, jestli by se mi líbilo, kdyby mi byla od mužů v mém okolí (a že jich je mnoho :D ) projevována úcta jen jeden den v roce. To jsem ráda, když mě třeba překvapí malým dárkem kdykoliv (kytička atd). Na druhou stranu, by se mi velice líbilo kdyby mi tento den projevovali úctu všichni muži které potkám. Například mě pustili sednout v MHD (samozřejmě že nemyslím, že by kvůli mě měl vstávat nějaký devadesátiletý pán), podrželi mi dveře, pouštěli mě ve frontách atd. Nebylo by to krásné?
A ačkoliv mají muži život jednodušší (pozor neříkám jednoduchý!) tak v jejich den bychom jim zase my ženy projevovaly úctu- hezky se na ně usmívaly, nechaly je ať nás pustí sednout v tramvaji ( :D) a prostě pro ně udělaly nějakou nevinnou maličkost, která nám neublíží a jim udělá radost.
Dovedete si představit, jak bychom se potom třeba i těšili na tento svátek? Na rozdíl od toho, že jsem dnes viděla spoustu na první pohled naštvaných mužů, kteří byli nuceni koupit něco svým ženám, aby je potěšili. Kdyby se jednalo o mne, já bych takový dárek odmítla. Nechtěla bych být obdarována z nutnosti, to si raději svůj dárek nechte a já budu bez dárku. Dárek má být předáván s radostí a má ji vyjadřovat. Nikoliv obdarovat z nutnosti, povinnosti či ze strachu z toho, co příjde (nebo naopak nepříjde) když se tak nestane.
Takže říkám vám obdarujte nás, protože si nás vážíte a máte nás rádi nablízku a my si vás budeme také vážit. Dokonce stoupnete v našich očích a až bude den mužů (a nebo ikdyž nebude den mužů) naši náklonost poznáte :D

Česká spořitelna

Jsem klientkou České spořitelny. Mám u ní vedený studentský účet.
Byla jsem se službami docela spokojená, ale má to několik zádrhelů.

První přišel před několika lety: Byla jsem studentka a věděla jsem, že musím donést studiijní potvrzení, abych mohla nadále využívat výhody studentského účtu. Donesla jsem tedy studentské potvrzení a celou věc považovala za vyřízenou. Chodily mi sice emaily, že mám donést potvrzení, ale dole v každém tom emailu bylo napsáno, že se jedná o automaticky rozposílanou zprávu a pokud již jsem potvrzení dodala nemám si zprávy všímat. Tak jsem si jich nevšímala. Pak jsem měla docela jiné zájmy a tak jsem po dlouhé měsíce nekontrolovala svůj účet a moc nechodila ani na servis24. Nezjistila jsem tedy, že mi změnili účet ze studentského na normální a strhávali mi poplatky. Jakmile jsem to zjistila naštvala jsem se. Nedali mi totiž ani vědět, že mi mění účet... Tak jsem se tam celá naštvaná vypravila. Moje naštvání, alespoň jeho část, cestou vyprchalo a tak když jsem čekala až se uvolní přepážka pro bezhotovost ještě jednou jsem si opakovala, co mě tak štvalo. Přepážka se otevřela a já šla někoho sprdnout... Měla jsem štěstí, sprdla jsem vedoucí pobočky. Ona se dívala do počítače, kde psali, že ho tam nemají a já tvrdila, že jsem ho donesla. Tak prý, že se půjde podívat. No a za chviličku přišla se smutným výrazem, že potvrzení našla. Bylo v mé složce, ale nebylo zavedeno do počítače. A kvůli tomu mi změnili účet.... Omlouvala se a já si řekla, že hlavně že se našlo a nechala to být.
Pro příště jsem si již dávala veliký pozor, abych jim zdůraznila, ať si dobře s hned do počítače poznamenají, že ho dostali. A oni si mně pamatovali, co se tenkrát stalo, musela to slyšet minimálně polovina pobočky (jedná se o malou pobočku a já nemluvila moc potichu..).

Druhý problém je se servisem24. Nejedná se ani tak o můj problém, ale o někoho, kdo má stejné příjmení jako já. Chodi mi totiž emailové potvrzení, když uskuteční nějakou platbu. Takže když paní XY něco někomu zaplatí, já ihned poznám komu a kolik. No není to divné?! Jako že to mohou dovolit?! Již opakovaně jsem je na to upozorňovala. Je sice pravdou, že po každém upozornění mi na pár měsíců tyto emaily přestanou chodit, ale poté se zase vrátí. A tak mám stále možnost sledovat finanční toky paní XY. Jed doufám, že někdo takhle nedostává informace o mém účtu. Jen pro informaci, snažila si paní vygooglovat, že bych ji o tom informovala sama, ale neměla jsem dostatek informací abych mohla vyčlenit tu správnou osobu, které to poslat. Naivně jsem doufala, že sama spořka si v tom udělá pořádek.

Třetí je teď nejvíce aktuální. Koncem února mi končila platnost karty. A protože jsem trávila týden na horách k tomu, abych si novou kartu vyzvedla jsem se dostala až poslední den února, tedy 28.2. 2013. Doběhla jsem tedy na svou pobočku, měla jsem ale velice omezený čas jelikož mne odpoledne čekala autoškola. Naneštěstí byly všechny bezhotovostní přepážky obsazeny. Musela jsem tedy čekat, sledovala jsem jak minuty utíkají a pomalu se začínala bát, že budu muset odejít bez karty a nebudu tak mít přístup k penězům. Naštěstí se uvolnila přepážka. Vběhla jsem tam a řekla, co potřebuji. Pracovník si vzal mou občanku, zkontroloval údaje a vydal se pro kartu. Po chviličce se vrátil, znovu kouknul na monitor a odběhl hledat. To mi přišlo divné, ale co. No a když s vrátil i napodruhé bez karty už to divné bylo hodně. No poradil se s kolegyní vedle a ukázalo se, kde je zakopaný pes. Den předtím si byla vyzvednout kartu nějaká jiná paní, co má stejné příjmení jako já. A jejich spořitelňácká kolegyně, co tam byla na zácvik jaksi omylem paní vydala místo její karty tu moji. Paní si ji podepsala a podepsala i převzetí. Pak si ale asi všimla, že na kartě je jiné jméno a tak kartu vrátila a dostala tu správnou. JENŽE na mě tu zbyla karta, která je sice na mé jméno, ale podepsána někým jiným. A to se mi moc nelíbilo, protože co kdybych musela někde podepisovat a na té kartě by se to neshodovalo?! I samotný fakt, že ta karta je podepsána a byla převzata někým jiným se mi nelíbila. Pracovník se to snažil nějak zlehčovat, ale marně. Takže mi, protože jsem řekla, že kartu nutně potřebuji a ta má stará od následujícícho dne již fungovat nebude, dali tuhle "cizákem podepsanou kartu" a že mi do týdne vystaví jinou a já dostanu tu novou. A protože jsem už fakt musela pádit takhle jsem to odsouhlasila a vyběhla na autobus.
Dnes bylo pokračování. Řekla jsem si, že je to přes týden a že se tam tedy stavím pro novou. Došla jsem k přepážce a dala občanku. Paní se vydala hledat mi novou kartu, zase ji nenašla a šla se znovu podívat na monitor a zase odběhla (= opakování situace). No a pak mi bylo řečeno, že jaksi tam karta není. Že jim to nešlo minule objednat tu novou a že se mám stavit za týden. To mi to nemohli dát vědět?! Můj email mají, adresu také a mobil jakbysmet... tak kde je problém?! No alespoň jsem si mohla vybrat, že nechci bezkontaktní... (ale obávám se, že mi stejně dají bezkontaktní protože, no spořka..)

Čtvrtý problém- protože to s mou školou dopadlo tento rok tak jak to dopadlo přestala jsem být po státnicích studentem. No a nějak jsem se dozvěděla o účtu Absolvent, který by mi přesně vyhovoval. Byl totiž dost podobný jako ten studentský s jedinou výjimkou- nebyl pro studenty :D Takže jsem šla na pobočku, vzala si letáček a ještě se na přepážce informovala. Bylo mi řečeno, že když donesu diplom změní mi účet zadarmo na absolventský a až se zase stanu studentem (snad se mi tentokráte ty přijímačky povedou) dají mi zpět studentský účet. Protože absolventský je možnost mít pouze omezenou dobu, myslím dva roky nebo tak. To mi přišlo výhodné a byla jsem docela spokojená. Když jsem dostala diplom šla jsem na jinou pobočku, protože byla nejblíže, že chci aby mi to překlopili. Jenže ouha, tady mi řekli, že mi mohou udělat účet absolvent, ale že jakmile ho jednou mám tak už nemohu mít zpět účet studentský. Což bylo v rozporu s tím, co mi řekli na té první pobočce.. to jsem jim řekla. Oni, že zavolají nadřízené. Ta potvrdila výrok této pobočky a tak jsem naštvaná odcházela. Jen tak pro jistotu jsem navštívila zase tu první pobočku a informovala se na to samé. A zase mi bylo řečeno, že to jde. Tak jsem jim řekla ať si zavolají na pobočku B a nějak se sakra domluví. Uskutečnil se hovor a výsledek byl, že to nejde. 
Tak dobrá nejde to, s tím se smířím. JAK si ale mohou dovolit říkat v každé pobočce něco jiného?! A proč to rovnou nepíšou v tom informačním letáčku? Ušetřili by mi tak spoustu nervů a námahy atd. 

No po všem tomhle uvažuji, že změním finanční ústav. Protože jedna chyba se stát samozřejmě může, člověk není dokonalý, ale aby se na mně takhle "vyžívali" to se mi nelíbí...

čtvrtek 7. března 2013

Nuda od nudy pojde a společně pak zajde...

"Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!" víte odkud to je? Ano, je to z filmu. Českého filmu. Hraje v něm Jiří Schmitzer, Magda Vašáryová a třeba Jaromír Hanzlík. Už víte? Jsou to... Postřižiny (http://www.csfd.cz/film/6665-postriziny/).

Já se poslední dva dny relativně nudím. Včera dopoledne jsem spala, takže jsem se nenudila, ale jinak odpoledne jsem neměla co dělat- v televizi nedávají nic než stupidní telenovely, péct jsem nemohla, na icq nebyl nikdo, kdo by si chtěl povídat a tak jsem se nudila sama. Dneska už se však pečící situace změnila- již mi nevadí vůně pečiva a tak jsem se ve chvilce nudy dala na pečení tvarohové bábovky a pochlubím se vám.. koukejte jaká je...
prosím, neslintat! :D
Jediný problém je, že ji asi dnes ještě nebudu moci jíst a je otázkou zda vydrží do zítra..

Abych uvedla na pravou míru: měla jsem být osm hodin v práci, ale můj žaludek se rozhodl, že se mu to nelíbí. Naštěstí se ozval jen jednou a pak už byl klid, takže mi pak už bylo lépe a mohla jsem nejen ležet. Jenže jsem neměla co dělat.
No a pak večer mě z nudy vytrhlo "Zlatíčko", poslal mi link na stránku obsahující spousty a spousty vtipů. Měl pravdu, když mě varoval, že jsou prudce návykové a jakmile jednou na stránku člověk zabrousí už jen těžko se odtrhne. No a tak jsem relativně velkou část dne, mimo to že jsem pekla, mazlila se s kóčkou, mluvila se "Zlatíčkem" po telefonu, čučela na hloupé pořady v televizi a pomaloučku jedla tak jsem taky závislácky koukala na vtipy na této stránce.
Tak co, už toužíte znát link na tu skvielou stránku? Tak já vás ještě trochu napnu.. a okopíruji sem několik vtipů odtamtud, abyste se těšili ještě více.. :D
"Paní Kennedyová: "Dost výmluv, miláčku, malý výlet do Dallasu tě nezabije!"
"Politici sú ako spermie. Iba jeden z miliónov to dotiahne až na ľudskú bytosť."
"Pro všechny milovníky koní zařadila firma IKEA na svůj jídelníček masové kuličky HATÁTITLÁ"
"Are you sure this is beef?  Yes, of horse!"

Na závěr jeden pravdivý:
Otec: „Kam jdeš, synu?”
Syn: „Na rande.”
Otec: „To je milé. Nezapomeň si nasadit... víš co...”
Syn: „Co?”
Otec: „Víš co...”
Syn: „Prezervativ?”
Otec: „Čepici, ty nadrženej idiote
!”


 No a teď konečně přichází ten link: http://www.rouming.cz/roumingJokes.php?
Užijte si konec nudy a nezapomeňte hlídat hodiny ať u toho nestrávíte celý zbytek života!

středa 6. března 2013

Už zase nemocná?!

Dneska ráno jsem se probudila  a nebylo mi zrovna do skoku. A to mám středy dlouhé dny v práci, mám osm hodin a to u jedné klientky.
Tak jsem zatla zuby a doufala, že to nějak samo přejde. Uvařila jsem si černý čaj, odepřela si ranní jogurt a vyrazila do práce. Čerstvý vzduch mi dělal docela dobře a to podpořilo mou teorii, že to bude dobré. Bohužel mi ale bylo jasné, že večerní program je silně ohrožen, protože jestli přežiju práci tak už asi nebudu mít dost síly na fj, večeři a kino. Nasedla jsem do metra, což se mým vnitřnostem moc nelíbilo, ale ještě se tak moc nevztekaly. To začalo teprve na metru C, kde jsem musela i vystoupit a rozdýchávat. V tu chvíli jsem věděla, že je zle. Věděla jsem, že musím zavolat do práce a omluvit se, protože v tomhle stavu bych nebyla ničeho schopná. Bylo však půl osmé ráno a já od osmi měla být u paní a tak jsem se bála, zda jí někoho najdou jako náhradu za mě. Jenže jsem věděla, že i kdyby se mi najednou udělalo lépe nemohla bych tam jít s rizikem, že paní nakazím- mohlo by to mít pro ni přímo fatální následky.
A vše to vyvrcholilo na Ládví, kde se můj milý žaludek rozhodl, že už má dost včerejší číny. Zavolala jsem tedy do práce, vylíčila celou situaci a moc se omlouvala. No a potom jsem vyrazila k doktorce, aby mi napsala neschopenku. Přiznávám, že jsem měla v metru zase nahnáno a tak jsem raději vystoupila na Florenci, abych pak mohla pokračovat busem a nemusela přesedat a jet metrem a pak ještě busem.
U doktorky jsem strávila asi hodinu, neschopenka nebyl problém a tak jsem doma. Na kontrolu mám jít v pondělí, ale do té doby se tu ukoušu nudou a hlavně pokud se mi nepodaří se uzdravit do pátku, abych byla uschopněna musela bych být zavřená doma i o víkendu a to se mi nelíbí- jaksi to nekoliduje s mými plány na víkend. No uvidíme...

Pamatuji si, že když jsem bývala dříve nemocná (nebylo to zas tak často) tak jsem trávila dny u televize a spánkem. To druhé mi stále jde a pomáhá, ale mám strach se přespat, aby mi to pak nechybělo v noci. A to první je problém- nedávají tam nic zajímavého. Díly Gilmorek, co už znám a pak prostě jen telenovely typu "Aliso, vrať se", "Nezkrotná vášeň" či podobné a to mě odpuzuje už při přečtení názvu. Tak co mají nemocní lidé dělat? Seriály taky nejsou, knížky moc číst nemůžu protože se nedovedu na písmenka soustředit moc dlouho (už psaní tohoto článku mi zabírá asi tak 5x delší čas než normálně jelikož každou chvilku odkládám notebook stranou aby se situace zklidnila).
Takže co my chudáčkové nemocní máme dělat? Přejídat se nemůžu, péct taky ne (protože vůně jídla nedělá mým vnitřnostem zrovna dobře) a ve vaně trávit celý den taky nejde.
A další věc: nechci si stěžovat, ale tohle je takové napůl. Není mi ani tak dobře, abych mohla dělat všechno co chci, ale zase ne tak špatně, abych musela trávit celý den v posteli s kyblíkem. Neberte to špatně, já nechci být více nemocná, tohle má i své výhody, jen kdyby to nebylo tak blízko víkendu a nekazilo mi to plány.

No co se dá dělat. Nějak to dopadne. Já se pokusím udělat vše, co je v mých silách, abych byla v pátek schopná být uschopněná a když to nevyjde tak začnu vymýšlet plán B. Ale to až to nastane, máš pravdu Scarlett.

úterý 5. března 2013

autoškola

Hurá! Dnes jsem měla poslední jízdu!
Nehurá! Už mě čekají jen zkoušky...

A jelikož má autoškola Fresh před časem zkrachovala tak jsem byla nucena přejít k jiné. Nechala jsem si svého instruktora a rozhodla se, že s ním dojezdím. Jen jsem nevěděla, kolik budu muset doplácet- tedy doufala jsem, že nebudu muset platit celý kurz znovu, protože již jsem měla zaplaceno. Naštěstí jsem platila "jen" zbývající jízdy + budu platit za zkoušku (což bych ale platila i původně). Takže jsem si se "svým" instruktorem domluvila další jízdy a doufala, že se vše nějak vyřeší. Bylo mi řečeno, že autoškola, která byla ochotná převzít klienty zkrachovalého Freshe a tedy i mne je autoškola z Kladna. Z toho vyplývá, že zkoušky a všechno budu muset dělat na Kladně, což mě trošku děsí na druhou stranu tam bude asi menší provoz, méně tramvají atd.
Takže jsem pár jízd odjezdila tady v Praze a na poslední dvě, plus jsem si připlatila jednu kondiční, mě instruktor vzal na Kladno. Jeli jsme po dálnici, já dokonce rychlostí 120, a potom jsme si projížděli různé ulice a situace na Kladně. Jsem mu velice vděčná, že mě tam vzal, ale obávám se, že si z toho nebudu moc pamatovat. A hlavě si nejsem jistá, že jsem připravená na zkoušku- bojím se, že na něco zapomenu. Moc mi nejde podřazování (nepoznám, kdy mám podřadit), nevím, kdy blikat, že objíždím překážku a kdy naopak nemusím atd ale hlavně mi nejde parkování (pokud není celé parkoviště volné tak mám strach, že někoho odřu)
A co teprve technika?! Jak si mám zapamatovat, jaký vzorek mám mít na pneumatikách? A nebo to, kolik se jezdí kde a proč? Jejda.. asi nikdy nebudu mít řidičák...

No na Kladně jsem byla v úterý (tedy dnes 5.3. 2013). A teď čekám, až mi instruktor napíše, kdy jsou volné termíny zkoušek. Snad to nebude moc brzo, ale zase ne moc pozdě. Nejlépe tak za dva týdny? Abych se stihla naučit a srovnat si to v hlavě. Možná poprosím i někoho, aby mě vzal na parkoviště abych si znovu zkusila parkovat....