Rozhodla jsem se, že upeču Tiramissu. Teda upeču, on je to nepečený desert, ale zní to dobře.
Jenže.. kde a jak najít ten správný recept? Takový ten díky kterému bude tiramissu naprosto neodolatelně skvielé a k nakousnutí a sežrání a prostě tak.
No hledala jsem a hledala až jsem nic nenašla..
Pak jsem poprosila mumínka, aby mi koupila ten sýr co se do toho dává jmenuje se Mascarpone. Představte si, že malý kelímek stojí 50 korun! No a tím už byl osud zpečetěn, jakmile jsem měla tento sýr neměla jsem na výběr- musela jsem týrat míšu :)
Při dělání jsem si spletla smetanu na šlehání s normální smetanou, takže se mi ji nepodařilo pořádně vyšlehat. Místo alkoholu Amaretto jsem tam nalila trošku tuzemáku (fujky) takže se z toho stal pravý italský recept :) No alespoň jsem tam nedávala pomazánkové máslo, jak to radili v některých receptech...
No a přišlo mi, že je to jako piškoťák. A ten já miluju, ikdyž to loupání, krájení a vaření jablek moc nemusím tak ten hotový desert miluju. Přežrala bych se ho a pak se dojedla nutellou ve vaně a mohla umřít štěstím (trošku přeháním..)
No návrat k tiramissu. Je to jako piškoťák, protože jsem místo pravých italských speciálních piškot co tam patří jsem tam dávala dětské piškoty, co byly počítané pro Asku. Takže přesně tak jak to má být :D
No prostě se dávají piškoty na to ten "krém" (mascarpone, alkohol a šlěhačka či našlehané bílky- ale syrová vajíčka nepapám tak jsem je tam nedala) a pak zase piškoty a zase krém a potom kakao. Poprášit holandským kakaem, teda mělo by to být italské kakao ale to doma nemáme, takže... Jo a já úplně zapomněla zmínit, že se ty piškoty musí pokapat (já je normálně polila) espressem (já použila Nescafé, nevidím v tom rozdíl). A to má být studené, já použila vlažné a taky to fungovalo..
No hotovou věc jsem strčila na dobu neurčitou do ledničky a doufala, že to bude dobré. No a modlila se, že když jsem tomu věnovala tolik času a mumínek tomu věnoval peníze bude to alespoň k jídlu když už to nebude delikatesa. K jídlu to bylo, teda alespoň to si myslím já. (není to samochvála, protože jsem neřekla že to bylo dobré, jen jsem prohlásila, že to bylo jedlé...)
No a zmizelo to. Už po tiramissu zbyla jen špinavá miska a několik talířků. Nevím, jestli to ještě někdy udělám. Teď budu muset asi udělat něco z té knížky, co mi tak příhodně přinesl Ježíšek (on si očividně myslí, že peču/desertuju málo takže...)
(Tak takhle to moje nevypadalo, ale nemám jej zdokumentované. A tohle se mi líbí a google obrázky mi ho našly...)
No a tím končí můj týrá míšu příběh... co vy na to?
Jako obvykle nic, co... nevadí, já to přežiju a tiramissu už je také snědeno. :)
Dobrou noc!
Žádné komentáře:
Okomentovat