Londýn - den pátý (8.8.)

Ráno jsme se probudili jako obvykle. Nasnídali jsme se a vydali se ven. Měli jsme v plánu si doprohlídnout Londýn, abychom už poslední den nemuseli nic honit a nikam s kufry chodit.

Nejdříve jsme šli zpátky do Soho, moc se nám tam předtím líbilo. Procházeli jsme se a procházeli. Ty klikaté uličky, spousta lidí a kravaťáků, kteří místo toho aby platili za jídlo v restauraci raději si ho vzali s sebou a jedí ho venku v parcích.

Míša musel vidět Abbey road. Tam je nahrávací studio, kde vznikly desky těch nejvýznamnějších zpěváků či skupin jako např. Beatles. Odtamtud pochází obal Beatles, jak tam přecházejí bosí po přechodu pro chodce.Tak jsme se tam šli podívat.Před nahrávacím studiem bylo docela hodně lidí, psali vzkazy na zeď (jsou to vandalové J) a na přechodu byl veliký nával. Každý se tam chtěl vyfotit jak přechází. Jenže vyfotit si nahrávací studio Míšovi nestačilo, chtěl najít místo, kde by si mohl vyfotit nápis Abbey road bez okolních budov a kazů. Takže jsme prošli snad celou ulici, je docela dlouhá. Ale nakonec jsme uspěli. Míša si to vyfotil a potom jsem já vyfotila Míšu s tím nápisem. Bohužel se, ale fotka nějak moc napoprvé nepovedla. Tak jsme to zkusili znovu, tentokráte to bylo o něco lepší, ale stále to nebylo ono.
Protože se fotka jakoby neztmavla, není černá ale je taková nahnědlá.

Potom jsme šli ke kriketovému stadionu,který postavil také Kaplický. Je dost zajímavý. Má zajímavě koncipovanou tribunu. Ale nepustili nás dovnitř hlídali to tam a prohlídky pro turisty byly jen jednou týdně a asi nebyly úplně levné.

Potom jsme šli na Oxford street, která je známá spoustou obchodů s oblečením a vlastně vším možným. Tam jsme dlouho hledali nějaký obchod s pohledy. Slíbili jsme totiž každý někomu, že pošleme pohled. Takže jsme hledali, kde něco koupit. Nakonec jsme našli místo, kde měli alespoň ucházející pohledy.

Potom jsme zamířili do British musea. Mají tam totiž unikátní sbírku egyptského umění, které nakradli v Egyptě. Vlastně je ukradli Napoleonovi. Je to velice honosná budova a vystavují tam všechno možné. Od prehistorie až po já vlastně nevím po kdy. Já se ale nejvíc těšila právě na Egypt. Známá Rossetská deska, podle které byly vyluštěné hyeroglify. Tedy vlastně ne, protože je rozluštil Champollion, tedy francouz, ti si udělali kopii a z té kopie byla teprve rozluštěna ta záhada. A také tam mají opravdové mumie a třeba i denní potřeby egypťanů (tedy egyptských žen). Zajímavý byl i názorný postup mumifikace. Přesně popsané kroky jako např. vyndání mozku nosem atd. Je to opravdu zajímavé, jenže se dost často přes dav turistů ani k tomu exponátu nelze dostat. K vidění je tam, ale i socha z Velikonočních ostrovů. Taková veliká a honosná. Ta se mi opravdu líbila.

Další v pořadí byla St. Paul´s katedrála. Je velice monstrózní. Je to stará budova připomínající kopulí svatého Petra ve Vatikánu. Ale ten je o hodně hezčí. Mě osobně se katedrála nelíbila, byla příliš okatá nehodila se do okolního Londýna. Hodila by se tak do Říma, ale ne do Londýna. Je vtipné, že v blízkosti katedrály st. Paul byla pekárna Paul. Asi to udělali schválně ale vypadalo to opravdu vtipně.. a bylo to to nejhezčí co se dalo u katedrály vidět.

Millenium bridge, za kterým je Tate museum a je tak krásný výhled na druhou stranu.

No a když už jsme byly tak blízko nedalo mi to a prostě jsme se museli jít podívat na vlakové nádraží odkud každoročně odjíždí spousty dětí do Bradavic. Nádraží King´s Cross. Sice jsem „mudla“ a tak bych asi nic neviděla, ale i tak jsem se tam chtěla podívat. Kvůli olympiádě ho jako spoustu jiných věcí předělávají. Chvilku jsme sice nevěděly kam jít, ale potom jsem se odhodlala a šla za jednou z paní, co tam dělala ostarhu. Ani si neposlechla co jí chci a už mě směrovala kamsi doleva a doleva a potom rovně. Doufala jsem, že nás nasměrovala dobře. A ano, nasměrovala. Nevím, podle čeho nás odhadla, ale odhadla správně. A podle jejích instrukcí jsme došli k nástupišti 9 a ¾. Byl tam zaseknutý vozík do zdi a vypadalo to opravdu hezky. Jen to fakticky nebylo mezi devátým a desátým nástupištěm, ale mezi sedmým a osmým L ale našli jsme to a máme foto. To je hlavní.

A potom jsme šli na metro, kterým jsme jeli až do blízkosti Westminster Abbey. A vlastně i Parlamentu a Big Benu. Prohlídli jsme si protestující a šli si zvenku prohlédnout právě Westminster. Je to o mnohem hezčí nežli St. Paul´s. A je tam moc hezký parčík, kde jsme si sedli a snědli zmrzlinu.

Potom jsme se vrátili do univerzitního bydlení. Odtamtud jsme, ještě s ostatními obyvateli, šli jsme do jedné hospody. V názvu měla „seno“. Bylo to tam docela hezké, ale spíš irské nežli anglické. Ale co já můžu soudit, znám to jen z filmů.Potom jsme se vytratili. Byl to náš poslední večer. Tak jsme se šli ještě projít. Procházeli jsme se a málem i zabloudili. Ale potom jsme se našli a vrátili se zpět na ubytování.

A potom jsme šli spát.