UDG koncert

Když se podívám na svou pravou ruku uvidím žlutý páseček, který mi připomíná, co jsem dělala včera večer. Byla jsem v cirkusovém šapitó na koncertě UDG. Kapely, kterou jsem měla a mám docela ráda.Na to, že půjdu na tento koncert jsem se těšila už dlouho, měla jsem koupený lístek (Maki mi ho koupila v předprodeji) a při každém pohledu na něj sem se těšila ještě více. Ale jak se koncert přibližoval a přibližoval mé nadšení opadávalo, ale při vstupu do šapitó zase rychle přišlo. :)Nakonec nás tam šlo vícero: Maki s Honzou, Klára, Šárka, Káťa a já.

Předkapelu jim dělala skupina O5a Radeček. Slyšela jsem je poprvé, ale nejsou zas tak špatní. Jejich písničky se mi docela líbily. Jen mi jich bylo líto, protože ne mnoho lidí na ně přišlo, skákalo či vyjadřovalo nadšení. Spíše přicházeli během jejich půlhodinového vystoupení.

Poté následovalo půlhodinové čekání... Příprava pódia, zkoušky zvuku, instalování playlistu na jednu z beden, aby Petr Vrzák (zpěvák) a celé UDG věděli, jak jdou písničky po sobě.

Potom jsme se konečně dočkali. Na pódiu se objevili UDG v kostýmech cirkusáků, podle nich vypůjčených na Barrandově. Jenom Jugi (bubeník a největší šašek) byl v kostýmu klauna. A začali hrát. Diváci šíleli :) Všichni skákali, dupali si po nohách, ve vzduchu byl cítit pot a málem mi třikrát vyrazili zuby.
UDG byli dobří, během celého koncertu měli spoustu hostů, dokonce i cirkusové povahy :) Jedna z hostek (ženský host) byla naprosto gumová a byla to akrobatka. Kusy, které předváděla vzbuzovaly u diváků větší ohlas nežli písnička, kterou v tu samou chvíli zpíval zpěvák UDG společně s jednou z finalistek Superstar.

Spousta dalších hostů, spousta dalších písní.. :)

Moje bolavá hlava, stála jsem totiž asi až moc blízko nebo mi možná vaadilo, jak mě do ní každou chvilku někdo bouchnul.. Kdo ví..

Posledním hostem byl ještě nedávno člen kapely UDG Guillaume Kondracki. Toho na jeho kytarovém místě nahradil mladší (menší a o něco méně hubený) Tomáš Vohradský řečený Volt.

A taky, přiznávám se trošku jsem nemyslela na UDG ale na jinou kapelu začínající písmenkem u. Moji nejoposlouchanější kapelu díky věčnému pouštění mým bratrem, kapelu U2. Myslela jsem na ten koncert v Chorzově, na to jak tam bylo tolik lidí a jak jsem si to užila. Nějak jsem přitom zapomněla, že jsem na koncertě UDG, ale další rána do hlavy od potřeštěné patnáctileté zmalované fanynky mě probrala...

Jetše jsem ani neřekla, jak to dopadlo s naším plánem se zmalovat jako klauni. To byl nápad Maki, ne můj! :) Ale pod jejím vlivem jsem se tím tedy smířila, dokonce jsem si s sebou na koncert vzala ten klaunský nos, co mám od přispění na Konto bariéry. A škarbošku, co jsem měla na oslavu Báry, ale nakonec jsem na ni k mému velikému zklamání (opravdu mě to moc mrzí) něšla z důvodu rekreace v Itálii. Ale Maki na to zapomněla, a upřímně já jsem byla jedině ráda. Nemusela jsem být za klauna... A na to abych byla klaun přece nepotřebuji líčení :)

Po skončení koncertu (asi v deset z důvodu nočního klidu) jsme se přesunuli na oficiální afterpárty do paláce Akropolis. Jeli jsme tam všichni kromě Šárky, která zamířila domů. Došli jsme tam a šli na panáka. (kromě Kláry, která si dala Mojito) Tak jsme povídali, potom se i jaklštakš vlnili do rytmu DJ co tam bůhvíco dělal za tím pultem.

No a asi tak deset minut před půlnocí se Káťa a Klára vzvedly, že půjdou na metro a tak. A já jetš dopila svoje Cuba libre (docela dobroučké) a odešla směrem Bukowski. Tam byl Míša, Honza a Ríša. Předtím tam byli i další Míšovi známí, ale ti odešli. A zůstali tam jen oni tři a narvaný Bukowski. Tak jsme odelši a já relativně přiopilá (po jednom panáku Havany, jednom Cuba Libre a třech panácích Morgana s jednou coca-colou) jsem vyzpovídávala Honzu. Měla jsem totiž spoustu nevybité energie. Ani cesta domů a vyzpovídávání mi ale nepomohli a tak jsem si ještě chtěla povídat, ale unavený Míša nechtěl. Jednou za čas mám chuť o půl jedné ráno si povídat o on si zrovna musí chtít spát! Hrůza! :D