Dnes

Víte co je dnes za den?

Dnes se slaví, asi dost postkomunistický, MDŽ tedy Mezinárodní Den Žen. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C5%BEen)
Kolik z našich přítelů, manželů, otců, bratrů, bratranců, kamarádů, dědečků, strýčků a všech mužů z našeho okolí si dnes vzpomnělo?

Vím, že někteří muži mohou namítat, že se jedná o:

• nespravedlivý svátek, protože kdy je svátek mužů?  (ale tento argument je již nepoužitelný, protože den mužů dle wikipedie existuje a připadá na 19.11. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_mu%C5%BE%C5%AF)
• svátek z doby komunismu, který už je v dnešní době "dávno za zenitem"

Ať se snaží ospravedlnit jakkoliv, nedarujme jim to. Pouze a jednoduše se totiž snaží zamaskovat to, že se jim nechce vymýšlet žádný dárek, nechce se jim popřát nám či prostě zapomněli a nesledují data. Pokud si však některý muž z vašeho okolí vzpomněl, je třeba ho řádně odměnit a pochválit. Protože takových raritních mužů moc není a tak bychom vám ho my ostatní, které obklopují jen muži se špatnou výchovou a pamětí, mohli závidět či dokonce sebrat :D

A proč že se slaví MDŽ?
Protože bez nás žen by svět ani neexistoval. "Protože když Bůh stvořila muže v podstatě jen žertovala".
Ne popravdě, muži by bez nás byli nahraní a neuměli by si poradit. (Na druhou stranu si ani já nedovedu představit život bez nich). Muži a ženy se navzájem mají doplňovat a uznávat, proč tedy neslavit den žen a někdy zase den mužů?  Proč si navzájem neprojevovat úctu?
Já sama si například nejsem jistá tím, jestli by se mi líbilo, kdyby mi byla od mužů v mém okolí (a že jich je mnoho :D ) projevována úcta jen jeden den v roce. To jsem ráda, když mě třeba překvapí malým dárkem kdykoliv (kytička atd). Na druhou stranu, by se mi velice líbilo kdyby mi tento den projevovali úctu všichni muži které potkám. Například mě pustili sednout v MHD (samozřejmě že nemyslím, že by kvůli mě měl vstávat nějaký devadesátiletý pán), podrželi mi dveře, pouštěli mě ve frontách atd. Nebylo by to krásné?
A ačkoliv mají muži život jednodušší (pozor neříkám jednoduchý!) tak v jejich den bychom jim zase my ženy projevovaly úctu- hezky se na ně usmívaly, nechaly je ať nás pustí sednout v tramvaji ( :D) a prostě pro ně udělaly nějakou nevinnou maličkost, která nám neublíží a jim udělá radost.
Dovedete si představit, jak bychom se potom třeba i těšili na tento svátek? Na rozdíl od toho, že jsem dnes viděla spoustu na první pohled naštvaných mužů, kteří byli nuceni koupit něco svým ženám, aby je potěšili. Kdyby se jednalo o mne, já bych takový dárek odmítla. Nechtěla bych být obdarována z nutnosti, to si raději svůj dárek nechte a já budu bez dárku. Dárek má být předáván s radostí a má ji vyjadřovat. Nikoliv obdarovat z nutnosti, povinnosti či ze strachu z toho, co příjde (nebo naopak nepříjde) když se tak nestane.
Takže říkám vám obdarujte nás, protože si nás vážíte a máte nás rádi nablízku a my si vás budeme také vážit. Dokonce stoupnete v našich očích a až bude den mužů (a nebo ikdyž nebude den mužů) naši náklonost poznáte :D