čtvrtek 14. ledna 2010

Je čas!

Nastal čas se postavit všemu, na co jsme měli vždy spoustu času. Teď je ten pravý okamžik to udělat.

  • To, co jsme slíbili udělat ikdyž nám to bylo a je proti srsti.
  • To, co jsme tak dlouho odkládali až se to stalo nevyhnutelným.
  • To, o čem jsme tvrdili, že to nepotřebujeme, ale nebyla to ani trošku pravda.
  • To, o čem jsme tvrdili, že to potřebujeme, ale nebyla to ani trošku pravda.
  • To, co jsme řekli, že neuděláme abychom tím neublížili ostatním, ale ubližujeme tím sobě. (samozřejmě jsou věci, které mají zůstat nezodpovězeny)
  • Je čas konečně říci nahlas, co už si dlouho myslíme.
  • atd

Je čas být k sobě a k ostatním upřímní. Jedině tak budeme upřímní k sobě a jedině to je cesta ke spokojenosti. A spokojenost je to co hledáme pro sebe a své okolí.
Nejde jenom o spokojenost naší, tedy teď o ni nejde skoro vůbec, jedná se o spokojenost ostatních. Nikdy přeci nevíme, jak působí na okolí naše činy nebo naopak naše nečinnost. Třeba je to právě ono, co jim vadí nebo je trápí. A nechtěli byste to v tom případě vědět?
V tom už jde o nás, jak praví prastaré a velice pravdivé přísloví:"Co necheš aby ti činili jiní, nečin ty ostatním lidem". Tedy tak jak chceš aby se k tobě lidé chovali, chovej se ty k nim. Takže znovu- pokud budeme upřímní k ostatním budou i oni k nám.

Nevím proč zrovna teď je ten správný okamžik. Proč nebyl třeba včera nebo před rokem. Nevím to.. ale myslím si, že je jedno kdy je. Důležité je, že vůbec nastal. A ještě důležitější bude způsob, jakým se s tím vyrovnáme.

Žádné komentáře:

Okomentovat