Co říkáš, peněženko?

Nedávné zemetřesení na malém ostrůvku jménem Haity námi všemi určitě velice otřásla. Mě samotnou rozbrečely televizí ukazované obrázky ze zničeného města. Pohled na tyto nešťastné lidi je pro nás, sedící si v klidu v polstrované pohovce velice vzdálený. Je to pro nás příliš daleko než abychom si uvědomili, jak moc oni trpí.
Myslím, že jenom hrstka z nás si opravdu umí pouze vzdáleně představit, jak se lidé tam mohou cítit. A tito "vyvolení" jsou lidé, kteří buď zažlili na vlastní kůži ničivost přírody nebo jsou to prostě lidé nadmíru všímaví. My ostatní sedíme v našich polstrovaných pohovkách sledujeme akční filmy s Chuckem Norrisem, který by svými kopanci nakopal Matičce přírodě, za to zemětřesení a nedovedeme si představit, jaké to je ztratit někoho bližního z minuty na minutu bez možnosti rozloučení. V jedné minutě se s tím člověkem bavíte, potom se země zachvěje spadne kus střechy a vy, nebo ten druhý, již nejste mezi živými. Žádné prosby, žádné peníze nic vás nepřivede zpět. Zbyde jen žal a nepředstavitelná propast. A my z našich křesel uvidíme pouze zlomeček z toho žalu v telce a už si litujeme už propadáme panice, jenže oni to mají těžší a mnohem. Vím, že nejde aby se celá Česká republika vzala nasedla do autobusů a šla pomáhat na místo takového neštěstí.
Můžeme udělat jen málo, ale i to se počítá. Každá pomoc taky pomoc. A pokud teď hneme našimi prsty a pošleme třeba byť jen jednu DMS. Takoto získané peníze můžou zajistit hlavní ošetření někomu, kdo by bez něj umřel, zachráníme mu tím život. Nebo někomu poskytne jídlo, pití prostě cokoliv... Ještě lepší pokud pošleme větší finanční obnos, nebo jako v USA uspořádáme sbírku stanů aby lidé, kteří ztratili domov měli v čem spát nebo šatstvo. Prostě všechno bude potřeba. A my žijící v přebytku jsme ti, kdo mají co dát. Máme toho tolik, proč se části nevzdát a neposkytnout ji těm, kdo to potřebují. Samozřejmě se ty peníze musí dostat tam, kam jsou adresovány a nikoli se někam záhadně ztratit. Občas mi příjde, že dnešní společnost je na ztrácení peněz docela expert. Ale pokud peníze svěříte nějaké z déle fungujících organizací (Člověk v tísní, Červený kříž,..) můžete dokonce i sledovat své peníze. vezmou si sice nějakou režii, jenže to je nezbytné pro jejich fungování. Ti pracovníci tam musejí z něčeho žít, pokud by i oni trpěli nemohli by efektivně pomáhat...
Vím, někdo může namítnout, že i u nás jsopu lidé potřebující pomoc. A netvrdím, že se jim pomoci nemá. Má a musí. Ale v prvé ředě je nutno podpořit ty, kdo bojují o život a bez naší okamžité pomoci by nepřežili. A to jak lidé na Haity, tak lidé v ČR či kdekoliv jinde.

Takže, podívejme se do našich po Vánocích vyprázněných peněženek a vyčleňme nějakou částku pro lidi, kteří v posledních dnech prožili peklo. Podívejte se okolo na vaše příbuzné a přátele, pokud by ČR zasáhlo zemětřesení jako tam, potřebovali byste pomoc vy. Možná vy, byste byli ti naříkající, koho by ukázali v televizi po celém světě. Sice by vám prvotně nešlo o nějaké penáze z bůh ví odkud, ale postupem času je budete potřebovat. Na stavbu provizorního domu, na základní potraviny atd. Prvotně by vám šlo o to, aby jste se zachránili. A i na to penáze jdou, na záchranáře, na lékařské vybavení, pitnou vodu, pohřbení mrtvých, hledání přeživších a mnoho jiného. Co tedy říká vaše peněženka? Je ochotna si něco odpustit?