Příprava na státnici

Dne 19.9. mě čeká druhý teologický pokus. Snažila jsem se začít se brzo učit, ale nevyšlo mi to podle plánu. Učit jsem se nicméně začala a budu prostě doufat, že to bude stačit. Obávám se, že sílu na další pokus už bych neměla, mimoto bych na něj musela čekat až do příštího jara. Stačí, že si teď připadám potupně, že jsem neudělala státnice a nevzali mě na navazující magisterské a ještě k tomu, abych neudělala ani ten pokus číslo dvě.
Včera (4.9. 2012) mě dostihla první krize při učení na státnice. Naštěstí byla jen chvilková a po nějaké chvilce zase sama odešla, ale stála mě několik minut hlubokých nádechů, hlazení kočky a sebeuklidňování.
Další malé krize přicházely a odcházely, ale je pravdou, že již nebyly takové jako ta první.

No a dneska byl den "D". Včera jsem do večera opakovala a stávala se více a  více nespokojenou z faktu, jako málo toho v hlavě mám. Vstávala jsem i ráno (asi v půl sedmé) a snažila se za hodinu a půl, co jsem měla před odchodem zopakovat si ještě jednou toho, co nejvíc. No moc mi to nešlo a v metru se moc učit nedá. Došla jsem ta do půlky otázek a pak už jsem se dál učit nemohla.
Ve škole jsem byla dříve asi o půl hodiny, ale povídala jsem si se spolužačkou, která byla na pořadu státnic předemnou. Já měla jít třetí a ona byla třetí.
Vtipné na tom celém bylo to, že nás na státnici mělo jít čtrnáct, ale měli to stihnout mezi 9 - 11 hodinou, protože od 11 mělo jít dalších 14 lidí. Nakonec to k mému relativně příjemnému překvapení i přibližně (asi s půl hodinovým zpožděním) stíhali přesto, že první státnicářky (já a ta holka, protože ta mezi námi přišla pozdě a šla na řadu později) začínaly až o půl desáté. Ale šlo to velice rychle, většinu lidí zkoušeli jen tak osm minut, což je velká změna proti červnovému pokusu- to nás zkoušeli do úmoru a to přibližně 15, i lidi, co to neuměli. Já tam byla asi "jen"6 minut a pak jsem už jen čekala do posledního státnicáře první části, kdy se dozvíme výsledky. To bylo minule lepší, jelikož nám výsledky říkali hned- člověk hned věděl, jak moc je v háji a tedy, že musí přijít znovu. (udělalo to jen 6 z 30). To teď si nás vzali všechny postupně a pak až když byli všichni hotoví nahnali nás si tam společně všechny a všem dohromady  říkali, jak jsme dopadli. Je pravda že pár lidí to neudělalo, ale tentokráte byli opravdu o 100% hodnější (což neznamená, že by byli nějak extra hodní, jen že předtím absolutně nebyli) a eminentně vyhazovat.
No a já jsem to... chvilka napětí.. udělala. Mám dokonce jedničku! Takže už mám za sebou všechny státnice a mám klid. Sice nemám žádnou budoucnost na žádné škole, ale alespoň už mám ukončené bakalářské studium! A v termínu! Jupí jej!