Teď nedávno odsouhlasilo ministerstvo práce a sociálních věcí, že registrovaný člobrda se může stát pěstounem pro jednu kombinovaně postižené děďátko.(viz: http://zpravy.idnes.cz/ministerstvo-poprve-pustilo-dite-z-ustavu-k-vychove-registrovanemu-paru-1tf-/domaci.aspx?c=A110610_140159_domaci_taj )
Otázkou je, zda je to správně.
Podle mého názoru ano. Myslím si, že je dítěti mnohem lépe u rodičů. A nezáleží na tom, jestli jsou to dva tatínkové/dvě maminky nebo tatínek a maminka. Hlavní je, že dítě milují, ochraňují a podporují. Bude to znít hrozně, ale tím spíš u postiženého dítěte, kdy je malá pravděpodobnost, že bude trpět špatným rodičovským vzorem (což je jeden z argumentů proti osvojování homosexuálními páry). Mimo to, ze své školy vím, že náklady na výchovu jednoho dítěte v ústavu jsou mnohem vyšší nežli na výchovu u pěstounů/adoptivních rodičů/... A pro dítě je to mnohem podnětnější, rodiče se totiž věnují jen jemu (popř. jeho sourozencům) a ne dalším deseti dětem. Je prokázáno, že vývoj u dětí v ústavu jde mnohem pomaleji nežli těch vychovávaných v rodině.
Mimoto naše skvielá domovina má jeden z největšího počtu dětí v ústavní výchově a nejmenšího v náhradní rodinné péči (jakéhokoliv druhu). Raději děti odebíráme rodičům nežli bychom jim je dávali. Splnit požadavky pro náhradní péči (jakéhokoliv druhu) je velmi složité. Celá rodina je dlouze prověřována, což sice samo o sobě není na škodu, ale musí se to dělat v únosném časovém úseku a určitým způsobem. A měl by se brát vpotaz i motivační faktor, také to, že rodiče nebudou přeci čekat 18 let nežli je prověří stanovený úřad a svěří jim dítě, které si jako miminko vybrali, ale už bude pozdě- bude z něj dospělý a samostatný člověk. Myslím, že by se měli zvýhodňovat rodiny, které mají zájem o dítě v pozdějším věku (či mentálně postižené) protože o zdravá krásná miminečka má zájem skoro každý. Ale ne moc rodin si chce přivést dospívajícího, který si již prošel jinou rodinou a je již "poškozený" jinou výchovou. Protože i to hraje roli.
A také naše republika nemá pořádně vyřešené co stěmi, kteří již nejsou dětmi. Tedy jak naložit s těmi, kteří opustili dětský domov (DD) ale neumí zacházet s penězi, nemají práci ani kde bydlet. Domů na půl cesty je málo, na brigádu neberou bezdomovce a děti jsou z DD zvyklé na luxus (který na ulici samozřejmě není a prací si na něj také jen tak nevydělají)
Bohužel však výchova v registrovaném partnerství, jako všechny typy náhradní rodinné péče, má i několik svých nevýhod. Mezi jednu takovou je to, že dítě má jen jeden rodičovský vzor. Tedy má dva ale stejného pohlaví, takže může existovat riziko, že bude mít problém si utvořit představu o tom, jak reaguje na určité situace opačné pohlaví. Ale to se dá vyřešit jinou blízkou osobou (opačného pohlaví nežli jsou rodiče), která vnese chybějící vzor.
A další problém mlže nastat u zlomyslných dětí ve školní třídě. Takto osvojené dítě bude mít ještě větší problém vysvětlit proč není rodičům podobné a proč že má dvě maminky/dva tatínky. Ale tento problém je na jednu stranu způsobem právě malým počtem dětí v náhradní rodinné péči. Protože kdyby to byla častější praxe, žádné dítě by se nad tím už nepozastavovalo a nedělalo si z toho srandu. Nebo alespoň by takových bylo méně. Dříve určitě také nebylo normální že ve třídě je nějaký míšenec a teď to děti již přijímají. Je to tím, že je jich více.
No uvidíme, jak se bude vyvíjet praxe u nás v republice. Ať už to bude jakkoliv mělo by to být ku prospěchu dětí. Ale dost často je to ku prospěchu státu, alespoň on si to myslí- ale mýlí se!
Přečtěte si: http://www.odsouzeni.cz/
Žádné komentáře:
Okomentovat