Další volby.. Druhé kolo senátních voleb! Ach jo, jak já je nemám ráda. Že já se tam hlásila. Už chápu že nikdo nechtěl. Kdo by taky chtěl celé dny sedět na píp, když někdo příjde šlohnout mu občanku zkontrolovat ji se seznamem voličů, vrátit mu ji a přidat mu volební lístky a obálku. Když není tak dokola omílat co kam (si) má strčit. Sedím tu od dvou, jo přišla jsem trošku později ale kvůli škole, kde jsem nechtěně schodila svého spolužáka, protože on nebyl na přednášce kvůli volbám a tupě před profesorkou zmínila, že i já jdu k volbám a tak jsem vlastně naznačila že kdyby chtěl tak to stihne.. Nějak mi to nemyslelo L No a prostě tu sedím od dvou na jednom místě, nejdříve jsem dělala úkoly na fj, teď jsem psala referát na jeden předmět do školy a teď píšu tohle a zoufale mě bolí zadek a mám hlad. Jediné, co mi trošku zvedlo náladu byl můj bývalý spolužák Tonda Cvrček, co tu byl volit. Sice jsme spolu neprohodili žádná mimovolební slova, ale známá tvář potěší… Asi se za chvilku zvednu a půjdu nám s mumínkem koupit něco k papůhamů. Mám totiž hlad, ale to už jsem říkala. Jo a bolí mě kolena od sezení. Jů to je skvielé postěžování si… ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ můj zadek, tak na tři se zvedám… no tak ne no, počkám ještě deset minut než bude osm hodin (večer) a potom se tedy zvednu a půjdu koupit papků.
Mezitím popíšu jak to tu vypadá. Sedím ve třídě pro prvňáčky. Je tu tabule, na které bylo minulý pátek napsáno: „Má-ma me-le ma-so“. Jak já jim to závidím, to bych ještě možná taky zvládla přečíst a pochopit, ale to co do mě snaží hustit ti divní lidé v té divné instituci už nechápu od mámy co mlela maso a Emmy co jí pomáhala J. No pak jsou tu slabikáře s opravdu duchaplnými větami, něco o tátovi Jirkovi co má jitrnici. Ale je tu i několik krásných dětských výtvorů z listů, šípků a namalovaná sluníčka. Taky je tu horda toaletních papírů, papírových utěrek, na stěnách jsou učební pomůcky jako sčítání a odčítání, psaní velkých a malých psacích písmen a tak. Prostě taková typická třída na prvním stupni. Jenže tady jsou teĎ lavice vystěhované, ručníčky nejsou na háčcích, žádné děti tu nepobíhají jen občas ty, které přivedou volící rodičové. Ale ty tu moc dlouho nesetrvají. Jsou tu jen členové volební komise (deset plus předseda a paní OÚ= obecní úřad) šest mužů a šest žen. Nejsem tu nejmladší, ale druhá nejmladší J No už je osm…
Žádné komentáře:
Okomentovat