Mlčení

Už jste někdy zkusili mlčet? Teda tak, že na vás někdo mluví a vy mlčíte.
To jednou na hodině Metod sociální a charitativní práce jsme si tohle zkoušeli. Měla to být simulace, abychom si to potom dovedli představit v profesním životě. Protože se prý stává, že třeba na Linku bezpečí volají lidé a potom jen mlčí. V takovéto situaci se prý nechá hovor asi jednu minutu, kdy se snažíte onoho volajícího rozmluvit a pokud se nepodaří ujistíte ho, že to nevadí, že se to příště třeba podaří a rozloučíte se.

No pokud jste ten na koho se mlčí je to dost zajímavé, jelikož člověk automaticky předpokládá, že když s někým mluvíte, že on bude reagovat. Alespoň pokyvovat, říkat: "Hmm" nebo tak něco, ale když nenastává žádná takováto reakce je to dost těžké. Snažíte se prostě ho rozmluvit, takže mu třeba kladete otázky, říkáte třeba i rozporuplné věci, jen aby člověk musel ikdyž třeba negativně tak prostě nějak reagovat.
Když sedíte proiti sobě a on mlčí není to ještě tak hrozné, ikdyž i tak je to divný. Alespoň mu ale vidíte na obličej a pokud se nějak tváří tak to dost pomáhá. Ale pokud je to po telefonu, my jsme to zkoušeli k sobě zády, tak je to horší. Nevidíte na toho člověka a vlastně ani nevíte jestli tam je a poslouchá. Jestli třeba neodložil telefon a neodešel. A není jak to zjistit, pokud se vám tedy nepodaří ho rozmluvit. To je pak svým způsobem výhra...

No a mlčet, když na vás někdo mluví a očekává od vás nějakou reakci také není jednoduché. Protože on zkouší spoustu věcí a občas jsou dost fikané.
Je ale samozřejmě rozdíl mezi tím, když my jsme měli jasně daný úkol, že máme zarytě mlčet a tím, když někdo mlčí ze stydlivosti, strachu nebo tak. Ale část (to mlčení) to má podobnou...

Schválně si to někdy zkuste. Sedněte si nejdříve proti sobě a jeden mlčí a druhý se ho snaží rozmluvit, má na to dvě minuty. Potom se role obrátí a změní se i pozice, jste k sobě zády a nedotýkáte se jimy.
Kolika se schválně podaří toho druhého rozmluvit? A jak se mu toi podařilo?