neděle 8. dubna 2012

A co bude teď?

Už nějakou chvilku dumám nad tím, co se mnou bude...
Protože se cítím nějak ztracená. Najednou nevím, co chci dělat. Dlouho jsem byla nějak jaksi zamilovaná do myšlenky pomáhat v Africe. Jenže pak přišla ta stáž, kam jsem nejela, a všechno tak. A prostě ti naprosto vykořenilo to, co jsem chtěla. Mám pocit, jako kdybych byla vykořeněná. Najednou nevím, co bude.

Do té chvíle jsem nějak pomyslně směřovala k tomu že možná někdy pojedu do Afriky tam a tam pomáhat a něco dělat, jenže teď? K čemu teď pomyslně směřuju?
Vím, že jakmile se něco takového ztratí chvilku trvá, než se objeví něco nového. Jenže tohle už je docela dlouhotrvající stav a zadruhé to není ideální situace v době, kdy jsem musela vybrat navazující obor a zaměření. A každý chce vědět, co budu dělat, co plánuju a já NEVÍM. Dost mě to štve, ale nějak se prostě neumím rozhodnout.
Už ani nevím, co chci dělat. Chci ještě vůbec studovat sociální práci? Baví mě ten obor vůbec? A vím já vůbec, co ten obor obnáší?
Neměla jsem jít raději studovat něco jiného? (ne! a i kdyby už je stejně pozdě to řešit...)

No prostě nevím. Jediné, co vím je, že nic nevím...
No dobrá, vím, že bych chtěla dělat nějakou lidem prospěšnou práci. Vím, že existuje mnoho zajímavých oblastí, kde je pořád potřeba něco zlepšovat...
A možná i z toho pramení ta nejistota. Bojím se, že se rozhodnu špatně. Bojím se, že si vyberu něco a začnu se tomu věnovat naplno a pak zjistím, že na to nemám, neumím to, nejde mi to, nehodím se na to a tak. A co pak budu dělat? Zase budu nevědět a promrhám tím strašného času...

No a protože mám ten pocit že nic nevím a tak rozhodla jsem se, že musím něco dělat. Že rozhodnutí asi samo nepříjde a nezaklepe mi na hlavu a neřekne: JSEM TU, PUSŤ MĚ DOVRNITŘ! :D No a tak promrhám své peníze na již dlouho plánovanou autoškolu. Konečně pak budu moct vzít někoho k nám na chatu bez toho, aby nás tam někdo musel vézt a tak. Vydobudu si trošku svobody.
Budu pomalu postupovat vpřed a doufat, že prostě něco příjde. Vlastně teď nebudu mít ani moc času na hloubání, ale budu se jen učit, šrotit, uklidňovat nad posudky, připravovat na zkoušky, státnice, obhajoby, zkoušky a tak...

Žádné komentáře:

Okomentovat