Ještě když jsem pracovala jako osobní asistentka v Geru tak jsem jednou takhle šla kolem pekařství a tam měli domácí buchtičky. Tak jsem je koupila a doma jsem nám s drahým polovičkou udělala buchtičky se šodó (tedy tekutějším pudinkem a troškou rumu). Moc se mi to nepovedlo, protože jsem neuměla odhadnout konzistenci toho šodá a vlastně ani množství rumu. Takhle to bylo párkrát.
Když jsem pak odešla z Gera, tak jsem už neměla cestu kolem tohoto pekařství a tak jsem je už doma nedělala. Párkrát jsem je někde měla (např. v kočičí kavárně ve Vodní ulici na Smíchově), ale vlastně jsem na ně spíš myslela a doufala, že je někdy někde potkám.
A na to, že bych si je upekla doma už jsem párkrát myslela, ale popravdě jsem na to byla vždycky líná. Buchty (velké plněné) jsem už párkrát dělala a mám je ráda, ale jsou pracné a co teprve je dělat maličké (sice bez náplně) ale pidi buchtičky? No jak říkám, líná...
Takže když se nedávno bráška s přítelkyní zmínili, že ve Výčepu na Korunní ulici je mají, tak jsem hned věděla, že tam musím jít. Dlouho jsme se domlouvali na termínu a nakonec po nějakých peripetiích jsme tam byli včera. Restaurace pěkná, jídlo vynikající, ale ceny na můj vkus (a plat) příliš vysoké. Dali jsme si sekanou v housce (170 Kč) a buchtičky (100 Kč). Sekaná byla vynikající, ale jsem se nedokázala povznést nad to, že sekanou v housce prodávají jinde za 30 Kč. Přestože takovou určitě nemají, takhle byla vááážně vynikající, tak přeci jen prostě sekaná v housce (se zelím a hořčicí). No a buchtičky... No popravdě byla to jedna čtyřbuchtička plněná mákem a já mám nemusím. Ale snědla jsem ji (je) a nebylo to špatné, ale popravdě to bylo zklamání. Za tu cenu a toho těšení se jsem prostě chtěla něco víc. Je pravda, že tam to mají jako moučník a jako takový se to dá brát (tedy až na tu cenu), ale moje těšení se to neuspokojilo.
No a teď se blížíme ke dnešku...
Dneska ráno mi drahý polovička napsal, že v restauraci kam on chodí z práce na oběd dnes mají na denním menu... no hádejte co.... jo! jsou to buchtičky!
Tak jsem hned psala, že si pro ně dojedu. Ale drahý polovička byl (a je) tak dokonalý, že mi je dovezl až téměř pod nos. Byla jsem jako supernova těsně před výbuchem :)
Hned jsem si je obřadně donesla do práce a s gustem se do nich pustila. A tentokrát jsem nebyla zklamaná! Moc mi chutnaly! Dokonce jsem vylízala tu plastovou mističku, ve které to bylo, to abych nenechala ani kousek toho jejich šoda..
Foto před:
Foto po:
Moc děkuju za zpříjemnění pracovního dne, úžasný oběd a skvielého drahého polovičku!
Žádné komentáře:
Okomentovat