Na jaře tohoto roku jsem musela dvakrát pracovně na druhou stranu naší krásné České republiky a znamenalo to pro mne vstávat děsně brzo, protože ve 4:40 mi jel vlak. BRRRRRR!
Přitom jsem si uvědomila, jak moc obdivuji ty lidi, pro které je vstávání v tuto hodinu obvyklé. Buď protože to tak chtějí (ale těch je asi méně) a nebo protože musí do práce či vyrážejí na cestu (např. pracovní jako jsem vyrážela já).
Sice obvykle nemám se vstáváním problém, ale v půl čtvrté (3:30!!) ráno se mi vstávalo opravdu těžko a to přestože jsem se (neúspěšně) snažila den předtím jít spát brzo.
Minulý týden jsem jela vlakem do Brna, kde jsem musela být v 9, a tak jsem zase jela brzo... tentokrát v 5:20... Překvapilo mne, jak moc bylo v MHD lidí. Na jaře mne totiž v obou případech vezl drahý polovička naším trhačem asfaltu až na hlavák a tak pro mne tato ranní cesta byla první touto dobou. Proto jsem byla překvapená, že půlka tramvaje a metra byla obsazená. Část lidí byla ospalá (asi tak jako já), část byla čilá (což pro mne bylo překvapením) a část měla zbytkový alkohol (to jsem čekala...).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat