Expecto patronum

Každému fanouškovi série Harryho Pottera (jako jsem třeba i já :) ) je jasní, co spojení slov "expecto patronum" znamená... Těm méně šťastným a méně znalým krátce řečeno, je to jedno ze zaklínadel z HP, které vyvolává jakousi ochranu před mozkomory, což jsou bytosti které vysávají ze světa štěstí, střeží kouzelnické vězení a mohou lidem tzv. polibkem sebrat i duši. Toto kouzlo expecto patronum vyvolá jakéhosi ochránce, který na sebe většinou bere podobu nějakého zvířete, vyvolává ho velice silná veselá vzpomínka a ochrání před mozkomory.
HP naučil vyvolávat patrona jeho učitel Remus Lupin ve třetím ročníku a během pozdějších knih jej několikrát znovu vyvolal (ať více či méně úspěšně). V posledním díle knihy pak funkci patrona plní odrazy mrtvých které HP vyvolá za pomoci kamene vzkříšení.

Takže to byl krátký úvod, co to znamená a teď se dostáváme k tomu, proč o tom píšu. Částečně to souvisí s tím, že mám ve vedlejším okně puštěný přehrávač a na něm pozastavený film Harry Potter a relikvie smrti II (tj. 8 díl), ale hlavně to souvisí s tím, že jsem v poslední době měla několikrát pocit, že jakého si patrona mám.
Například pro mě jakousi formu patrona vykonávalo vědomí, že v červnu končím v práci. Sice jsem se na to netěšila, ale samotný fakt ukončení té práce mi dával jakousi odvahu konečně říct, co chci a co si opravdu myslím bez ohledu na následky. Co se totiž mohlo stát? Mohli mě vyhodit? No stejně odcházím, tak co... :) Takže jsem měla svého patrona a konečně začala říkat, co se mi v práci nelíbilo a kolegyně to občas i ocenily :D
Stejně tak na mě pak při státnicích působil seňor Fulghumero, na kterém jsem byla den před ústními. Po dobu státnic, když mi bylo nejhůř a byla jsem fakt nervózní jsem myslela na to, že s ním mám polaroid fotku a na předešlý večer.... a hned (dobře po chvíli) mi bylo lépe...
Dalším patronem je drahý polovička, jeho úsměv a náš společný život. Stejně tak moji rodiče jsou pro mě patrony a to jak duševně tak i fyzicky...

Celým tímto chci vlastně říci, že je hrozně pěkné mít něco, co vás drží nad vodou. V práci mi samotné vědomí konečnosti smlouvy hrozně pomohlo překonat bariéry a konečně začít komentovat dění tak, jak se slušelo na dceru kverulanta :D
Stejně tak při státnicích a při různých jiných životních situacích mi patron pomohl proti mozkomorům a zabránil tak, aby ze mě vysál štěstí anebo mi dokonce sebral duši...Takže si myslím, že ačkoliv jsem asi mudla (protože mě v 11 letech nepozvali do Bradavic), tak nějakou magii v životě mám...