Etika násilí (kurz na FSV UK) a můj příspěvek do Oxfordské debaty

Pozice 2: Odstranění používání násilí z mezinárodních vztahů je nereálné, nežádoucí  a nesprávné

-          Úvod

o   Dobré ráno všem, zastávám v této debatě pozici č. 2 tedy stanovisko, že Odstranění používání násilí z mezinárodních vztahů je nereálné, nežádoucí  a nesprávné, na úvod se ve svém příspěvku budu věnovat svému pojetí mezinárodních vztahů, dále pak samotnému násilí a možnosti jeho odstranění.

-          Stať

o   Nejdříve bych ráda ujasnila, co chápu mezinárodními vztahy a jak s tímto pojmem budu ve svém dalším projevu pracovat. Mezinárodní vztahy chápu jako vztahy LIDÍ, kteří (sice ať více či méně) zastupují (nebo by alespoň měli zastupovat) zájmy různých států/území/ národů či větších skupin obyvatel. Jedná se tedy vlastně o vztahy lidí s lidmi, akorát s tím rozdílem že tito lidé, nemluví pouze za sebe, ale zastupují větší skupinu osob a mohou tedy udělat větší užitek a větší škodu. Pro svou další argumentaci budu tedy mluvit spíše o násilí mezi lidmi, jakožto jedinci. Protože nakonec jsou to tito jednotlivci (či skupiny jednotlivců), kdo rozhodnou i o mezinárodních věcech.

o   Násilí jakožto dle definice sociologa Petruska „ ...jeden z projevů zla. Prostředek nebo způsob, jak donutit jiného člověka nebo jinou sociální skupinu, aby činili něco, co činit sami nechtějí, anebo jim znemožnit vykonávat něco, co vykonávat chtějí.“ Nebo dle definice WHO je „záměrné použití nebo hrozba použití fyzické síly proti sobě samému, jiné osobě nebo skupině či společnosti osob, které působí nebo má vysokou pravděpodobnost způsobit zranění, smrt, psychické poškození, strádání nebo újmu“ Přesně toto násilí je v lidské společnosti přítomno od počátku její historie. Dalo by se říci, že v podstatě celá historie, tak jak se ji učíme ve školách, čteme v knížkách a díváme na ať více či méně pravdivě zpracované historické filmy je plná přesvědčování či omezování jiných osob v jejich zájmech anebo fyzickým násilím na jiných. Bohužel ani v dnešní době to není jiné, naopak za 19. a 20. století došlo k mnohem větším násilným ztrátám na životech než za několik předcházejících století a to přestože došlo k významným filosofickým a politickým změnám. Těmito změnami chápu například stále existující deklarace lidských práv (k čemuž sice došlo dříve- např. Francouzská revoluce a její deklarace práv člověka a občana 1789) a pozdější deklarace těchto práv v rámci OSN (roku 1948), snahy o vznik společnosti národů vzniklé po 1. Sv válce a dokonce i vznik a působení OSN po 2světové válce. Dále také vznik nových států a jejich zákonů (ústavy), které jak se ukazuje, nejsou zárukou dodržování míru a nenásilnosti.

o   Dále je důležité zmínit, že za celou lidskou historii se i přes opakované snažení se zatím nikomu nepodařilo dlouhodobě a definitivně veškeré násilí z lidské společnosti odstranit. Samozřejmě se objevily ať menší či větší komunity osob, které byly schopny po určitou dobu jednat nenásilně a to i jako reakci na násilí (viz Ghándí v době anglické kolonizace Indie), ale zatím se nepodařilo toto násilí odstranit např. trvale na území celého státu.

§  Důkazem může být i každoročně vyhlašovaný GPI (Index míru)[1]- Global peace index, který je sestavován Institutem pro ekonomii a mír (poprvé byl takto sestaven v květnu 2007).  Tento index je sestavován na základě 22 kritérií zaměřených na tři hlavní témata: míru bezpečí a bezpečnosti (safety and security), rozsah domácích a mezinárodních konfliktů a míru militarizace. Celkově bylo v roce 2014, za kdy jsou nejnovější data, hodnoceno 162 zemí, které pokrývají přibližně 99,6% světové populace.

o   V roce 2014[2] se nejlépe umístil Island (který se obecně velice často umisťuje na předních příčkách tohoto žebříčku již od jeho založení) a nejhůře se naopak umístila Sýrie. (PRO zajímavost: ČR byla 11). ALE tento údaj je pouze orientační a neznamená, že v Islandu není přítomno násilí či že se nemohou Islandští obyvatelé dopustit násilí v mezinárodních vztazích. Pouze to znamená, že z hodnocených 162 zemí hrozí od islandských obyvatel (a jejich diplomatů) nejmenší nebezpečí ohrožení světového i lokálního míru.

o   Z výsledků roku 2014 také vyplývá, že míra ohrožení konflikty se od roku 2007 stále zvyšuje (tj. index míru klesá) a obecně dochází u většiny států ke zhoršování situace- pouze u 58 se zlepšila proti 111 se zhoršením.  

§  Dále stojí za zmínku to, že člověku je nejen násilí historicky dáno, ale také se v tomto ohledu liší od zvířat. (ta) Zvířata se totiž nejčastěji uchylují k násilí, pouze pokud mají hlad, bojují o samici anebo o území. Na rozdíl od lidí, kteří používají násilí i za jinými účely (sebeobohacení, pomsta,…) takže případný argument „berte si příklad z přírody“ nebo „když dokáží  koexistovat zvířata, mohou i lidé“ je v tomto případě nevyužitelný.

§  Pak je také nutno položit si otázku, zda je odstranění násilí žádoucí a správné. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že násilí popřípadě agrese či útok je jednou z poslední možností úniku, obrany či poslední záchrany nelze ji upírat. Protože i samotná sebeobrana v případě napadení je svým způsobem násilí. A pokud bychom situaci velice zjednodušili na pravidlo řešení konfliktu útok či únik, docházelo by asi k velkému počtu útěků. Dovedete si takový svět představit? J 

§  Dále pak je samozřejmě nutno zmínit násilí páchané státy (potažmo státem), jako jsou války (obrané i útočné), ale vlastně i trestání je v určitém slova smyslu násilí, protože tím nutíme někoho (tj. pachatele) činit něco, co nechce (jít do vězení, činit pokání,…) a to je přeci část společnosti, kterou odstranit nechceme, nebo ano?

-          Závěr:

o   Na závěr bych shrnula přednesené argumenty, ze kterých vyplývá, že je nereálné úplně odstranit násilí odkudkoliv a tedy i z mezinárodních vztahů. Násilí patří k lidskému druhu již od počátku jeho existence, kdy by lidé pravděpodobně bez něj nepřežili a možná by se ani nevyvinuli do dnešní podoby. Dnes je násilí používáno také a to dokonce více (a asi i v jiných formách) než dříve. Někteří lidé dokonce tvrdí, že války jakožto extrémní forma násilí jsou (společně s nemocemi a hladem) přirozeným způsobem regulace obyvatelstva. Jedná se také o jeden z nejzákladnějších lidských pudů a pro nás lidi také jedno z řešení. I proto je tedy bohužel nutno konstatovat, že je to prostě v lidské nátuře a je na čase se s tímto faktem smířit. Samozřejmě je však žádoucí násilí mezi lidmi OMEZOVAT a to jak na mezinárodní, národní ale i na osobní úrovni.  
K těmto omezením již samozřejmě dochází již v úvodu zmíněnými opatřeními na mezinárodní i národní úrovni. Je však otázkou, nakolik jsou efektivní a správně zacílené. Stále ještě se totiž věnuje více pozornosti následným opatřením, jako jsou tresty (tedy i to je jistá forma násilí) nežli prevenci. Jednu z forem prevence, a to dokonce tu nejranější, zmiňuje ve svém článku  profesor Grof[3] (americký psycholog českého původu) který píše, že vztahy mezi lidmi velice ovlivňuje porod, takže teoreticky změnou jeho průběhu (tedy upravením prostředí pro matku a dítě) by se dalo relativně jednoduše dosáhnout lepších mezilidských vztahů.

-          Na tomto místě bych ráda poděkovala za pozornost a předala slovo zpět moderátorovi debaty.

-          Krátké shrnutí

o   Obhajovala jsem pozici, že je nereálné, nežádoucí a nesprávné násilí z mezinárodních vztahů úplně odstranit. Tuto tezi jsem se pokusila podložit historickým lidským vývojem plným válek a násilí, dále pak faktem že patří k lidské nátuře a také násilí jako forma obrany (z teze útok nebo útěk). A také to, že násilí není pouze v lokální záležitostí, ale potýkají se s ním lidé napříč všemi rasami, vrstvami,… na což jsem poukázala GPI (global peace indexem) Dále jsem pak vyjádřila návrh na změnu výchovy lidí tak, aby se dosáhlo alespoň omezení násilí, což je bez diskuse žádoucí.

---

[1] GPI- světový index míru

[2] GPI 2014

^[3]Stanislav Grof: Psychologické kořeny lidského násilí a chtivosti  < http://ografologii.blogspot.cz/2009/03/stanislav-grof-nasili.html>