Můj školní týden

Nevím jestli to víte či nevíte, ale už jsem zase studentem.
Tentokráte studuji fakultu jiné úrovně nežli byla ta minulá. Teď jsem studentem FSV UK. Mým oborem je Veřejná a sociální politika a pokud asbolutně nevíte, co tam budu studovat tak mi věřte, že to ani já.
Hned první den na nás navalili spoustu seminárek (jednu dvacetistránkovou), přednášku v Aj (přednáší ji Čech, ale je v Aj kvůli Erasmákům) a mnoho dalšího.
Asi to nebude tak jednoduché, jak jsem si to představovala.
Pravděpodobně bude složitější skloubit zbytek práce se školou a s tím mít čas pro sebe a mého drahého polovičku. Ale jak jsem se nedávno vyjádřila své kamarádce: Toto jsou téměř poslední léta, kdy si můžu trochu užívat nežli naplno nastoupím do práce a budu od nevidím do nevidím pracovat. Takže si teď budu užívat a budu žít i mimo školu. Tedy obráceně budu žít a budu mít i školu. Prostě se nebudu tolik zaobírat tím, zda mám jedničku či jsem prolezla jen tak. Za pár let to stejně nebude nikoho zajímat.
Za pár let se už nikdo nebude ptát jak jsem studovala, kolik jsem měla kreditů, jak hodnotili mojí seminárku atd.
Za nějakou dobu bude už záležet jen na mě (a okolnostech), jak své vzdělání zužitkuji. Bude na mě, jak budu žít svůj život. A já se nechci za pár let probudit a zjistit, že jsem zabředla do každodenní práce, která mě nebaví a je to pouze způsob obživy. Sice to možná někomu stačí, ale mě (z mého dnešního pohledu) nikoliv. Chtěla bych, aby má práce byla něčím a někomu (mimo mé peněženky, ikdyž s tím to asi nebude valné) prospěšná. Jako mám ve svém Bucket listu, chtěla bych aby moji rodiče a mé děti mohli být na mě pyšní za to, co dělám a proč to dělám.

Takže teď téměř každý den chodím do školy a kromě jednoho dne hned po škole běžím do práce. Jednou je to dokonce ze školy do práce a pak zpět do školy. Popravdě je to ubíjející. Vlastně můj rozvrh se ani tak neřídil mými preferencemi, jako tím mít dostatek kreditů naměstnaných na chvíle kdy nejsem v práci. No časem uvidíme, jak a jestli to budu zvládat. V práci jsem na dohodu a mám tedy jen pár hodin (a tedy jen pár peněz) a i to možná i časem příjdu.. Z čeho pak budu platit své výdaje to nevím...