Pochod Praha-Prčice 2013

Miluji velice pochod Praha- Prčice!

Pochod Praha-Prčice líbil se nám velice. Tak tohle je absolutní pravda. A nezáleží na tom, jestli je tato věta originální z hlavičky mého drahého polovičky a nebo z nějaké písně či co. Nejlépe stejně zněla, když byla pronesena po pochodu v Sedlci u pumpy hlasem ovlivněným heliem z balónku :D

Letošní pochod se uskutečnil v sobotu 18.5. 2013 a já jsem tam po dlouhé době zase byla. Moc se v době mé nepřítomnosti nezměnilo- botička, tatranka, davy lidí v Prčicích, klobásy a pivo všechno bylo. Jen Prčice se změnily, již tam není ten krásný travnatý parčík, kde si turisté mohli po náročných tůrách sednout a odpočinout. Náměstí je teď vydlážděné, stromy téměř žádné a stín tedy taky ne. Ale to jsem moc přeskočila, takže zpět na začátek.
To, že letos půjdu do Prčic jsem plánovala. Ještě existovala možnost, že se tam dostanu kolmo, ale to se nakonec naštěstí neuskutečnilo. (a asi mě to čeká příští rok) Takže jsem šla pěšmo. Do Prčic šli též moji rodičové, teta, strejda, jedna rodičů kamarádka a můj drahý polovička (ten hraje samozřejmě tu nejdůležitější roli, to jsi rád, když si to čteš, co? :D ) Vyšli jsme tak ve dvou skupinách a sešli jsme se v cíli.
Protože šel každý po svých a ne po cizích lišily se i zážitky. Ty mé jsou těžko popsatelné- asfalt, ležení v trávě, pražení sluníčka, heliové balónky, ukecaná vozíčkářka, kyselé bonbóny, zmrzlina, atd. Prostě těžko popsatelná směsice věcí, které dohromady tvoří super zážitek...
A připomínat mi to bude další botička v mé sbírce- tentokrát je oranžová. Mimochodem jednu oranžovou už mám- je z roku 2003. A ta letošní bota je má 12! Poprvé jsem šla v roce 1999 a přiznávám, že jsem tedy párkrát vynechala (stydím se...).

Ale příští rok, hurá do Prčic! A více co, běžte všichni do Prčic! A nejlépe třetí sobotu v květnu, třeba se tam potkáme. Například v před hospodou U škrpálu, kde mají tedy mnohem lepší WC nežli jsou Toi-Toi, ale dáte za ně 5Kč, ale to už je asi více nežli jste chtěli vědět..
Takže hurá!