Byl to úžasný zážitek a mohu to všem jen doporučit.
Je to možnost jak si zakusit, jaké to je být absolutně slepý, v našem případě pouze na něco kolem hodiny a půl. Vyzkoušet si, jaký zvláštní pocit to je, když si před očima máváte rukou a nevidíte nic. Absolutně nic. Když najednou oči neplní svou funkci a vy se musíte spoléhat na ostatní lidi (v tomto případě na průvodce) a na ostatní smysly a narážíte do věcí/lidí...
Nejlepší je vyhradit si tak dvě hodiny z pondělí, zamluvit si termín přes internet a vyrazit na výstavu. V pondělí proto, že je vstupné levnější a je to 120 Kč. Mohlo by se to zdát jako hodně peněz, ale opravdu to stojí za to. Normální vstupné je asi 160 Kč.
Takže si zamluvíte termín, přijdete deset minut předem, vyzvednete si lístky, sundáte si vše svítící a fosforeskující (to, co by rušilo absolutní tmu) a jde se na věc. Jste vtaženi do absolutní tmy, do víru nevidoucna a obdržíte spoustu zážitků. Jdete se skupinkou dalších lidí, u nás to byli další dva páry myslím. Takže se dost často stane, že vrazíte do někoho dalšího z vaší skupinky, který je též nevidoucí.
Popravdě zpočátku je to dost divný pocit, ale vy i vaše oči si po chvilce zvyknete na tmu, absolutní tmu. Na hlas průvodce, který je jediný, kdo se orientuje a pohybuje se v prostoru jakoby "viděl". Sama si moc dobře vybavuji, jak na mě mluvil a stál asi kousek ode mě a pak po chvilince se jeho hlas zdál hrozně daleko. Prostě kvapem přešel celou místnost k dalšímu návštěvníkovi, bez toho, aby do něčeho vrazil, něco shodil či někomu ublížil. On vás naviguje, často luskáním, tleskáním nebo podobnými zvuky. A ačkoliv já sama se dle zvuků v normální viditelnosti moc orientovat neumím, směr přijíždějící sanitky poznám téměř těsně předtím nežli ji vidím, ale ve tmě mi to šlo lépe. Šla jsem za luskáním až na místo, kam jsem dojít měla.
Taky jsem po čichu našla svého drahého polovičku, tedy to není tak, že by smrděl! Právě naopak, jeho deodorant se mi moc líbí a tak ten deodorant poznám, když ho ucítím. Takže když jsem se ve tmě blížila k někomu a ucítila jeho voňavý deodorant, bylo mi jasné, že se jedná o něj. A on říkal, že mě též poznal dle mého deodorantu. Bylo by to totiž trošku trapné, kdybych dloubala do žeber někoho cizího, ale dloubat mého drahého polovičku to se smí :D
No a nakonec si můžete něco malého objednat v jejich kavárně, tedy pokud si s sebou nezapomenete vzít nějaké mince. Což doporučuji si nezapomenout, protože pít potmě je opravdu zajímavé.
A poté, co se stanete "znovuvidícími" najednou začnete vnímat více barvy, světlo stín a oceníte, fakt vidoucnosti.
Já budu ještě dlouho děkovat za své funkční oči.
Zajímavé, opravdu zajímavé...
OdpovědětVymazat