O víkendu napadl první letošní sníh.
Praha se poprvé (a moc doufám, že nikoliv naposledy( zahalila do bílého hávu. Všechno najednou utichlo a bylo slyšet jen vločky dopadající na zem.
Najednou nebyl nepořádek na ulicích, nebylo neurčité a smutné šedivo, ale všechno bylo pokryté bílým sněhem, který rozzářil mnoho tváří. Dětských i dospělých.
Nezáleží na tom, že je teprve říjen ani na tom, že ten sníh zase (bohužel) roztaje. Na čem, ale záleží je to, abychom si ho pořádně užili. Radovali se z něj a těšili se na to, až se příště ukáže. Protože on se určitě ukáže...
A to se poté mluví o globálním oteplování, tak se podívejte ven, na ten již tající sníh a pak se tomu, stejně jako já, zasmějte. (Tím nechci říci, že nepoškozujeme svými výdobytky planetu Zemi, ani to, že se neotepluje a že tají ledovce. Jen chci poukázat na to, že je vtipné o tom mluvit a dívat se přitom na říjnovou deseticentimetrovou vrstvu sněhu)..
Takže hurá do sněhu! :D
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat