Objev

Nedávno, tedy včera, jsem objevila svůj starý zápisník, který jsem používala jako denník. Nebo jako něco podobného. Prostě jsem tam psala o různých věcech, co mě nadchly ale spíše o těch, které mě trápily.

Je zvláštní, jak se můj pohled na ony věci časem změnil. On se sice měnil ihned jak jsem to psala, proto taky tento sešit už jako sešit moc nevypadá, protože jsou tam stránky vlepované, ty původní totiž skončily v koši. Nikdy jsem totiž neuměla něco napsat a potom s tím, být spokojená, prostě jsem to potom vytrhla a napsala to znovu. A takhle se to opakovalo nejméně třikrát. A potom teprve jsem to napsala a nečetla si to po sobě, aby to tam u konečně zůstalo :)

Tento denník jsem používala asi tak dva roky, ale je tam jen asi patnáct zápisů. Potom jsem ho někam zašantročila a zařídila si blog. Říkala jsem si, že vlastně je jedno jestli si to někdo přečte a to co nechci, aby někdo četl přece nemusím publikovat. Takže asi tak stejný počet věcí jako mám publikovaných mám i v tzv. konceptech, které zůstanou koncepty na ještě dlouhou dobu...

No ale proč to píšu, zaujalo mě, jak moc se změnil můj pohled na ony věci. A hlavně, to, že si teď pamatuju něco úplně jiného nežli co mám zapsáno v denníčku. A hlavně mám pocit, že ani to co je tam zapsáno není tak úplně pravda. Vím moc dobře, že si člověk prostě dost věcí v hlavě upraví (a to jak chtěně či nechtěně). Takže jak zjistit, jak ony věci opravdu byly? Napadá mě nechat se zhypnotizovat, ale asi mě to nezajímá natolik, abych podstupovala tuto proceduru. Spíše mě to zajímá hypoteticky a do budoucnosti, jak si zabránit zkreslení.

A teď nevím, co s deníčkem udělat.. Původně jsem chtěla obsah přepsat na blog a denníček vyhodit, ale počítače nejdou stoprocentně spolehlivé a já o ty záznamy nechci přijít ikdyž jsou občas zraňující. Takže ho asi zase na dlouhou dobu někam zahrabu, abych ho mohla zase po x letech najít a rozpomenout se na to, jak špatně píšu slohy :) a připomenout si některé z těchto událostí.