Dva týdny (27.2.-13.3 2010) jsem strávila lyžqřském středisku Sella Ronda - Dolomiti superski (http://www.sellaronda.eu/). Nejenom, že jsem Sellu objeli nejdříve po oranžové cestě a potom i po cestě zelené. Ale navštívili jsme i jiná střediska jako Vigo, kde jsme bydleli, Pozza a nebo Costalunga. Všechny střediska mohu jen doporučit, každé je svým způsobem jiné a na druhou stranu je spojuje osoby starající se- Italové. Byla jsem již mockrát a na moc místech lyžovat, ale jednoznačne vedou italské Dolomity v kvalitě ale i v celkovém dojmu. Jen ty peníze jsou trošku problém :(
Nikde jinde se o lyžaře tolik nestarají jako tam. Všude jsou směrovky kam jet, jak jet. Když se spojují dvě sjezdovky je tam dostatečně předem upozornění a výzva ke zpomalení. Opravdu velice dbají na bezpečnost lyžařů, všude jsou k vidění carabinieri (to jsou myslím policisté) a záchranáři, kteří se čas od času projíždějí po svazích, upřímně občas je na ně radost pohledět: pohledný, opálený, usměvavý Ital co umí lyžovat- krása, ne? :)
A to počasí? No krása... Není to sice Val di Sole (= údolí slunce), kde je denně modrá obloha a slunce. Ikdyž občas musí občas nastat zima, aby sníh neroztál ale zima+slunce+modrá obloha je zaručena... Byla jsem tam vícekrát a skoro vždy bylo takhle... no krása :) Mám velice dobré zkušenmosti se střediskem Passo Tonale (http://www.passotonale.it/)
Tak tady sice bylo jednnou i větrno se sněhem, ale to k horám patří. Jak jinak by tam byl sníh kdyby nesněžilo? No ale jinak bylo velice dobré počasí, asi opravdu platí ta smlouva mezi sv. Petrem a "pozemskými" Petry- tedy alespoň u mého tatíka to platí :D
No a v takovémto počasí je přímo pastva pro oči pozorovat skály okolo sebe, zasněžené vrcholky hor, které vypadaí věru impozantně a na modré obloze se přímo vybízejín k focení do vybití baterek foťáku..
Vždy je však dobré pořídit si a denně používat opalovací krém nebo dopadnete jako já tento rok- spálíte se... takže se mažte a můžete i zevnitř a to tamější specialitou Bombardinem. Je to alkoholický nápoj podávaný s kupou mó dobré šlehajdy... No a pokud nemáte zrovna chuť na Bombardino můžete si dát cioccolato con panna (čokoládu se šlehačkou)... Mňamky!
Sice jsem neměla možnost vyzkoušet tamní lyžařskou školu ani jejich všudypřítomná dětská hřiště, nikoliv že bych hřiště vyzkoušet nechtěla, ale neustále mi byl nablízku někdo, komu se nezdálo býti příhodné.. Ale hlavní je, že i o malé caparty je postaráno. Nejenom, že se naučí lyžovat a pokud nejsou multijazykové tak i italsky, ale užijí si to a to je hlavní :)
A ostatní již lyžařsky zdatnější členové výpravy si tak mohou užívat mnohakilometrové sjezdovky perfetně urolbované a rovné. Taková škála možností se před vámi rozprostře, že nebudete vědět, ktrerou sjezdovku jet dříve. A možná je ani všechny nestihnete objet, můžete si vybrat jestli modrou (lehká), červenou (středně těžká) a černou (těžká) a čas od času i sjezdovkou, která je jen pro "skiatori esperti"- tedy pro lyžařské přeborníky (a labužníky). Tento typ sjezdovek bývá velidce strmý, nebo extrémně dlouhý či je to sjezdovka, kde se jezdí závody a veliké turnaje (sjezdovka v Cavalese, středisko Val di Fiemme )
No a v neposlední řadě ty jejich lanovky. Takový komfort mají snad jen Italové.. Nejenom, že nedovolí, aby jsi musela jít dlouhou cestu všude jsou skibusy a jezdí dost často a skoro úplně všude. Ale pokud náhodou musíš jít do kopce Italové, v tomto ohledu dosti líní tvorové, tam udělají jezdící schody- výtah nebo nějakou podobnou úpravu. Ale většina lanovek je vybavena pokličkou chránící osoby sedící na lanovce jak zpředu tak i za krkem, což v Čechách ještě není. Tady sice na několika místech máme pokličky, ale pouze zpředu takže pokud fouká do zad lanovky nejsou lidé uvnitř bublinou chrnáněni.
V Dolomitech však ano, poklička má tónované sklo, takže ani slunce se nezdá tak oslňující a často jsou sedačky polstrované. Sečteno a podrtženo nechce se vám z lanovky vstávat... ale co vás může uklidnit je to, že až sjedete jednu z mnohatisíc sjezdovek dolů zpět k lanovce vyčekáte nulovou frontu, protože tak to v Itálii je, budete moci znovu sedět na té měkké a pohodlné sedačce v teplíčku a pohodlíčku.. A pokud náhodou sněží, sedačkové lanovky s pokličkou jsou vymšlené tak dobře, že když jede sedačka dolů bez lidí poklička se sama zaklopí aby na sedačky nesněžilo a než na ni lidé v dolní stanici nastoupí je chráněna...
No prostě kdo má rád lyže nebo snb prostě musí vyzkoušet jezdit v Dolomitech. Kdo nezkusil jako by nelyžoval a možná i nežil :) Takže lyžujte a hlavně žijte! :D
Žádné komentáře:
Okomentovat