Minulý rok touto dobou jsem se zaučovala v nové práci. Letos touto dobou už jsem mírně zaučená ve své (již jiné) práci.
Ale z minulé (i těch předcházejících) práce ve mě přeci jen něco zůstalo.... částečně se mi to zarylo pod kůži a nějak se mě to drží.
Minulá práce (když se na to dívám zpětně) tak i určité tři dny v měsíci bavila. A přesně ty tři dny a jejich obsah se mi zaryl pod kůži. Jednou inspektor sociálních služeb (ikdyž extra junior a nezkušený) tak asi navždy (nebo minimálně na dlouho) inspektor.
Tak a teď je na čase říct, co jsem tím měla na mysli.
Nedaleko mého dřívějšího bydliště nedávno na místě dřívějšího hotelu a restaurace (ke které mne pojí mnoho vzpomínek) otevřeli domov pro seniory (přesněji je to domov se zvláštním režimem, to abychom byli přesní). Je to soukromé zařízení, které mě ale vááážně rozčiluje. Ale horší je, že není samo a takto to chodí i jinde...
Nejdříve se ke mne dostaly jen takové kusé informace, kolik tam klienti platí. Poté jsem se o tom bavila s jednou kamarádkou, která je stejně "postižená" sociálními službami jako já a pracuje v nich, která mi též potvrdila, že platba za pobyt tam je velká. Trochu ji překvapilo, když jsem jí řekla, že i na ně se vztahuje ustanovení o maximální úhradě ze zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách (ZSS) bez ohledu na to, jestli jsou soukromí anebo nikoliv, takže si koledují o pokutu. Jakmile mají registrovanou sociální službu, tak musí dodržovat ustanovení dle ZSS a bez registrace sociální služby by vůbec nic takového neměli poskytovat (to si také koledují o pokutu).
NA webových stránkách sice mají, jak ZSS určuje, že maximálně mohou od klienta vyžadovat 380(kč na den (tj. 210 ubytování + základní činnosti a 170 celodenní jídlo), ale v praxi podle toho nepostupují. Podle mých informací tam klienti za pobyt platí až 35 tisíc! Přitom maximálně by měli platit, pokud nemají kvůli nízkému důchodu sníženou úhradu, 31 x 380 = 11 780 ,-. A to ještě tyto domovy pro seniory (všechna pobytová zařízení sociálních služeb) berou celý příspěvek na péči toho klienta, který může být až 13 200 (a to do zmíněných 35 tisíc počítáno nebylo!)
Takže to je to, co mě štve. Jenže já s tím nic nenadělám a rodiny klientů také moc ne, takže jsou vydíráni a musí doplácet za pobyt svého rodinného příslušníka. Je to bezohledné a nemorální, protože tento typ poskytovatelů spoléhá na to, že rodiny již potřebují svého příbuzného někam do sociální služby dát, ale protože je málo volných míst, tak si za to řeknou více nežli mohou. Jenže ta rodina už to doma sama nezvládá a tak nemá na výběr než tyto horentní sumy platit a to je, dámy a pánové, ŠPATNĚ! No a když si rodina stěžuje, že je to moc vysoká úhrada tak je služba nepřijme a vymyslí si, že je např. mají plno (přestože nemají). A nedejbože pokud si stěžujete... Takhle by systém fungovat neměl!
Nedávno jsem byla v tomto zařízení na návštěvě jednoho milého pána. Bydlí tam už pár měsíců a tak mě zajímalo, jak se má a jak se mu tam líbí.
No a co jsem viděla mě vlastně nepřekvapilo. Logické by bylo, že když už chtějí tolik peněz, že za to poskytují alespoň adekvátně dobré a na výši služby. Jenže jednou inspektor, navždy inspektor ve mě říkal, že tak to není a víte co, měl pravdu.
Zařízení sice vevnitř vypadá dobře, čistě, ale rozhodne to není "domov", což obsahuje název poskytovaných sociálních služeb (domov pro seniory, domov se zvláštním režimem). Domov si představuji jinak a tamější klienti by mi jistě dali zapravdu. Doma by mi například nechodily pečovatelky v nemocničním mundúru, neměla bych k pití dostupný pouze jeden druh pití (studený čaj) a neměla holé zdi (tedy já je doma holé mám, ale to jen dočasně). Dále bych za peníze, které jim klienti a jejich rodiny platí, očekávala že budou dostávat teplé jídlo (a nikoliv studené) a že bude na WC k dispozici toaletní papír a nikoliv šmirglpapír. Ale to bych asi chtěla moc, co?
Je pravda, že čisto tam mají a klienti mají polohovací postele, jsou k dispozici jednolůžkové pokoje a mohou si vybavit pokoj do jisté míry dle svého vkusu (soudím dle pokoje milého pána). Co jsem měla možnost vidět, tak zaměstnanci byli na milého pána milé, ale to mohlo být protože jsem tam byla...
Tak a teď vám povím, proč vám to všechno říkám.
Za A) abych se z toho vymluvila a postěžovala si. Protože jsem sice bývalý junior ispektor v zácviku, ale já s tím nic nenadělám. Nejsem rodinný příslušník a sice mu mohu říct, co si o tom myslím a co radím, ale rozhodnutí je na něm a pokud není nikde jinde místo, tak ho chápu, že nemusí mít moc jiných (lepších) možností.
Za B) hlavně abyste v případě, že někdy budete potřebovat vy nebo vaši příbuzní nějakou pobytovou službu, tak jste nenaletěli nějakému takovémuto poskytovateli. Vězte, že je určená maximální výše úhrady, kterou od má klient platit a že v případě, že má klient nízký důchod, tak mu služba musí ponížit úhrady. Z důchodu totiž klientovi vždy musí zůstat minimálně 15% a to za jakkoliv vysokého čí nízkého. Poskytovatel sociální služby klienta též nemůže odmítnout proto, že na to nemá! Oni si sice najdou jiný důvod, ale oficiálně to nesmí být kvůli penězům. Mohou to být jen přesně určené 4 důvody, které jsou v ZSS. Také je dobré vědět, že sociální služba nesmí přijetí podmiňovat či požadovat, aby za pobyt doplácela rodina do výše skutečných nákladů. Proto jsou sociální služby sponzorované krajem a ostatními institucemi, nemusí to dělat rodiny. Mohou, pokud chtějí, ale poskytovatel sociálních služeb je nesmí nutit! V poslední řadě je dobré vědět, že se lze bránit proti nekalým praktikám poskytovatelů a to stížností a to jak na MPSV nebo třeba ombudsmanovi (tedy momentálně ombudsmance).
Tak to je pro teď vše, děkuji :)
