čtvrtek 30. srpna 2018

Můj předposlední den na MPSV


Těch osm měsíců mého působení na MPSV uteklo jako voda a přiblížil se čas loučení.
Zažila jsem tady toho mnoho -  něco lepší a něco horší, ale celkově to hodnotím pozitivně. Určitě mi moje působení na pozici inspektora v sociálních službách mnoho dalo a něco mi možná i vzalo, ale to se asi spíše pozná až časem.

Teď jen vím, že jsem se tady potkala se spoustou lidí, někteří byli (jak by řekla moje babička) „zajímavíJ a na některé budu ještě dlouho vzpomínat a třeba se s nimi i dále potkávat (např. MP). A některé už snad nepotkám – dvakrát už mi to stačilo J
Také práce to byla rozmanitá a některé části mne opravdu bavily (samotná inspekce) a jiné tolik ne (administrativa okolo). Zjistila jsem o sobě, jak mě baví kritizovat ostatní (možná za to můžou ty učitelské geny), ale moc dobře vím, že nejsem o nic lepší než oni (naopak někdy jsem horší).
Ale hlavně jsem zjistila, že tohle není práce pro mě. Jsem opravdu ráda za příležitost si ji zkusit a poznat, jak to chodí, mnohému se přiučit a potkat spoustu lidí (kolegů i poskytovatelů), ale tohle není ta práce, kterou bych chtěla dělat a když se mi (sama od sebe) naskytla příležitost zkusit něco jiného, tak jsem po ni skočila.
Připadám si díky tomu ještě víc jako nomád a zapíšu si další „vyzkoušenou“ práci (už mám 4) a půjdu vyzkoušet tu pátou s nadějí, že tam vydržím déle…

A tak tu dnes sedím, čistím si počítač od různých dokumentů, uklízím kancelář a bilancuji. Poslední dva měsíce jsem už byla v kanceláři sama (obě moje kolegyně odešly na konci června) a tak mi tu vlastně bylo smutno. Minulý týden odešly dvě kolegyně a předevčírem další. Z původně 10 lidí na oddělení v půlce května tu zbývají pouze 3 a z toho je pouze jedna inspektorka a to je ještě nováček (nastoupila v únoru).  Za poslední tři měsíce došlo k mnohým změnám a některé, dle mého názoru, nebyly úplně šťastné, jenže často člověk není v pozici, aby to mohl změnit… Takže logickým rozhodnutím je odchod a přestože já se neřídím vždy čistou logikou, tak v tomhle ano…

Včera jsem už předala elektronické dokumenty v našem počítačovém programu, takže tam už na mě kouká jen oznámení „0 souborů k vyřízení“ a už mě čeká jen zítra těch 80 spisů předat papírově. Poté si nechám podepsat od všech možných (i nemožných) lidí, že jsem odevzdala vše, co jsem měla, rozloučím se a TRADÁ! Čeká mě měsíční „dovolená“ a pak nová práce. Nové zaučování, noví lidé, nové zkušenosti,… Tak s radostí do toho!

Žádné komentáře:

Okomentovat