Konec jedné kapitoly

Ve čtvrtek (12.5. 2016) jsem odevzdala svoji diplomovou práci...
Napsat ji mi trvalo více jak rok a nakonec měla 124 stran (nebyl to všechno jen text, ale i přílohy atd). Teď už následuje jen čekání na výsledek, tedy na posudky.
Nedělám si příliš velké naděje, protože připomínky vedoucí jsem tam nezapracovala (protože mi je slíbila ve středu a ani do pátku nedorazily, takže jsem je tam zapracovat ani nemohla) a tak ani nevím, co od ní můžu za hodnocení čekat... A oponenta ani nevím kdo bude dělat, takže ani nemůžu odhadnout jeho ortel..

Ale sama z toho mám takové smíšené pocity... Na jednu stranu jsem hrozně ráda, že už to mám za sebou, ale na druhou bych ráda měla ještě nějaký čas na dodělání, vypilování a hlavně ujasnění si, zda jsem splnila vše, co jsem měla atd. Ačkoliv už jsem měla pocit, že už nevím co s tím dál, ale možná by mě ještě časem něco napadlo..

No a možná nejhorší na tom je, že teď se musím učit na státnice. Mám dvojí- písemné (formou eseje na dané téma) a ústní. Nevím, co je horší, jestli psaní (které mi nikdy nešlo) anebo mluvení (na téma, které mi nic neříká a nic jsem se o něm za svých studií nenaučila). No a ještě obhajoba, ta je ve stejný den jako písemka... takže PARÁDA! :(

Na jednu stranu už bych to chtěla mít za sebou, na druhou mě děsí, jak se to blíží a blíží. Potřebovala bych tak půl roku ne-li celý rok na učení a já mám polovično-úvazkový měsíc. Chápu, že jsou na tom lidi i hůř (někdo pracuje třeba na celý úvazek atd.), ale moje podmínky taky nejsou zrovna tip-ťop. Takže se mám na co těšit... upřímně, nebýt toho, že mám skvielé rodiče a drahého polivičku, nevím, jak bych zvládla napsat diplomku.. a co mě čeká teď si bez nich taky nedovedu (a ani nechci) představit...

Třeba dneska jsem se odpoledne snažila se na to podívat realisticky a rozmyslet se, co a jak udělám... Koukala jsem na seznam okruhů k SZZ a nějak jsem se do ničeho nemohla donutit. Jen jsem seděla v pohodlné postýlce, obklopená dečkou v teplíčku a pohodičce a nechápavě na to koukala a nevymyslela jsem NIC! Celé hodiny jsem jen koukala a koukala a nepřišla na nic, kromě toho, že jsem v háji... Takže nic nového, to jsem mohla celé odpoledne strávit něčím jiným a bylo by to prospěšnější...
Zítra jdu do práce a příjdu bůhvíkdy takže se k tomu nedostanu, takže ve středu odpoledne budu zase zírat a třeba budu mít lepší výsledek...