Jak tedy bylo v Kanadě?

Odpovědí by bylo jediné slovo: "SUPER!" :D
To by byl ale velice krátký článek a to jsem ho mohla napsat hned a nikoliv rozdělovat na dvě části (publikovanou těsně po příjezdu a dnes..)

Nejdříve bych chtěla poděkovat, že jsme tam vůbec mohli jet. Byla to úžasná příležitost a dostalo se nám podpory (a přemlouvání ať jedeme) ze spousty stran. Dokonce mi to i vyšlo tak, že jsem v červenci nastoupila do práce a dostala dovolenou (tj. část byla dovolená a část přesčasové hodiny, co jsem si napracovala).
Hlavně pak O+M (tj. brácha mého polovičky a jeho přítelkyně), kteří jsou v Kanadě již od dubna a pracují, bydlí a bikují tam, nám byli velkou podporou a bez nich bychom se tam nemohli nikdy vypravit. Už díky tomu, že nás tam ubytovali, poskytli nám své cenné rady a cestovali s námi (a tedy nám poskytli auto ke spaní, zatímco oni i ve velké zimě spali pod stanem). Díky také patří našim rodičům, kteří nás podpořili, ačkoliv se všichni do jednoho o nás báli.

Z mého předchozího článku již víte o našem letu a jeho ceně. Takže mé vyprávění začne po příletu do Vancouveru.
Takže tam před letištěm nás oba, tedy naše nosy, hned překvapil čerstvý vzduch. Vancouver je velké město, s vesnicemi okolo má téměř 2 miliony lidí, a přesto tam byl opravdu čerstvý a téměř bych řekla voňavý vzduch. Takový rozhodně v Praze nebyl...
Na toto letiště pronás přijel V+H, což byli kamarádi O+M, kteří je tam byli navštívit, ale s námi se tam míjeli, společně jsme tam strávili asi 2 dny a oni pak letěli zpět. Bylo nám jich líto, protože oni při svém cestování (které jak se dozvíte později jsme podnikli i my) měli špatné počasí (narozdíl od nás) a ještě cestou zpět skejsli na letišti v Dallasu.
Dojeli jsme do Whistelru (asi 120 km od Vancouveru) do BBčka (Bed and Breakfest, kde O+M pracují), kde jsme se najedli a už se těšili do postýlek. Museli jsme vyspat devíti hodinový časový posun, oba jsme byli nachcípaní (já letěla s hroznou rýmou) a měla jsem zalehlé pravé ucho. Prvních pár dnů jsme se tedy dávali do kupy (tedy hlavně drahý polovička :D ), ale to nevadilo, protože pršelo a tak jsme jednou byli pouze na rybách. V+H, hlavně V, totiž chtěl vidět legendární kanadské lososy. Jenže kvůli deštím byly řeky rozvodněné a tak to, co dříve byla malá čistá říčka bylo teď dravé a bahnité, takže jsme žádné ryby neviděli natož abychom je chytli.
Pak jednoho dne V+H odjeli (jak výše zmíněno přes Dallas do Prahy) a my zůstali ve Whistleru s vidinou užívání si a odjezdem na road trip :)
Mezitím jsme byli několikrát na procházce po městě, kterému ale místní říkají spíše vesnice, byli znovu na rybách (znovu neúspěšně ačkoliv už voda opadla a lososy již byli vidět a plavali těsně pod námi, ale jsou to bohužel chytré ryby a vyhýbají se podběráku) a přivezli si obrovkou cuketu (asi 50 cm dlouhou s průměrem cca 30 cm). Také jsme byli jednou na společném výletě všichni 4 (museli jsme si 2 kola půjčit), jednou jen my s polovičkou a jednou byli pouze kluci a my holky jsme se byly projít.

Takhle jsme tam byli asi tak týden a pak jsme vyrazili na zmíný roadtrip. Jeli jsme do dvou nádherných národních parků- Jasper a Banff. Celkově jsme najeli asi 3000km za deset dní a máme nepřeberné množství zážitků.
Jeli jsme autíčkem, co si tam O+M koupili (bylo to vlastně již jejich druhé tamější auto), pokud to někoho zajímá je to Chevrolet Astro, které O+M upravili na spací auto, takže když se sklopily zadní sedačky vytvořilo to (společně s konstrukcí jejich vlastní výroby) nádhernou a pohodlnou dvojpostel. Jeli jsme tedy směrem Jasper, přičemež jsme projížděli různorodou krajinou od pustiny, úplnou plackou až k Rocky Mountains, kde je právě Jasper (park i město). Cestou jsme jednou spali v kempu, přičemž tam jsme poprvé s polovičkou spali ve stanu a O+M v autě.

Druhý den už jsme byli v Jasperu a spali v tamějším kempu, kde nás varovali před pářícími se elky (něco jako větší jelen) a medvědy grizzly, kteří tyto elky loví. Další den chtěi O+M vyrazit na Skyline trail, ale nakonec kvůli zdržení a jiným okolnostem (možná tomu přispělo i to grilované kuře k obědu) nešli a byli jsme se jen projít. Následujícího dne již však opravdu vyrazili a my s polovičkou si zařídili den podle svého- byli jsme se podívat v Maligne kaňonu, vyjeli jsme si Skytram (lanovka) na vrchol kopce Whistler a projeli se na kole kolem Pyramid Lake (sice hezký západ slunce, ale hrozná cesta jak nahoru tak i dolu..). Další den se zkazilo počasí a tak jsme byli v termálních lázních, kde nám oběma museli půjčit plavky (chytře jsme si je nechali v BB) a pak jsme jeli vyzvednout O+M, kteří se vraceli z Skylinu. Byli trošku promrzlí a tak jsme se brzo vrátili do kempu, najedli se a znovu (po dlouhé době a asi naposledy) spali ve stanu.

 Po cestě do Banffu jsme jeli skrz Icefield parkway, která je moc pěkná, je to silnice (nedá se moc říci dálnice), která lemuje spoustu ledovců. Na jeden jsme se byli podívat zblízka, dokonce si lze zakoupit jízdenku a nechat se provézt takovým jakoby polárním busem po tom ledovci (nám to ale příjde barbarské, vzhledem k tomu jak rychle ubývá..)

Taky jsme viděli Spiral tunnels, což je pro dieselové vlaky (nákladní, protože jiné tam téměř nejezdí), aby vyjeli do kopce. Díky těmto tunelům (do jedné zákruty se vejde asi 70 vagónů, polovička to počítal) vlaky nastoupají/zklesají asi 150 výškových mterů. Dříve musely 15 vagónový vlak nahoru táhnout 4 lokomotivy, takhle na cca 180 vagónový stačí taky 4 (jedna vepředu, 2 uprostřed a jedna vzadu).

Když jsme dojeli do Banffu, byla sobota a podle toho to tam taky vypadalo. Je to totiž blízko od Calgary a tak si asi téměř celé vyjelo na víkned tam. Na rozdíl od Jasperu, kde jsme byli téměř sami, tak tady bylo lidí mnoho... Ale jezera byla stejně krásná, klidná a průhledná :)
Jen nás (tedy alespoň mě), a to už po cestě a vlastně všude, rozčilovali asijští turisté. Byli jsme třeba na jednom naprosto romantickém místě, seděli jsme na lavičce v obětí a koukali na západ slunce nad jedním z jezer, když se v tu ránu přiřítil dav asijatů a začali si dělat selfie a děti křičely, házely po sobě klacky a rodiče se jim absolutně nevěnovali. Bylo tak po klidu, po pohodě, po romantice.. :( Nevadí mi turisté, koneckonců já tam taky byla turista, ale ty jejich selfie aniž by věděli co fotí, hluk a nemožnost si něco vyfotit, bez toho aby tam byl jeden asiat.

Z Banffu jsme se pak už pomalu začali vracet přes parky Glacier a Yoho. Jeli jsme pak téměř po hranici s USA (kam jsme ale nemohli protože nikdo z nás nemá vízum), navštívili město Nelson (kam z USA utíkali odpůrci války ve Vietnamu) a kluci navštívii jejich bikeshopy a pak přes Vancouver jeli do Whistleru. Tam se totiž schylovalo k Turkey sale, což je každoroční výprodej zimních věcí před další sezńou, který se koná víkend před jejich Díkůvzdání (to bylo letos 12.10.). O+M si tam nakoupili spoustu zimního vybavení, které by si nemohli přivézt z Čech a my si tam taky něco málo koupili.
Nakonec mě polovička i přemluvil a přivezla jsem si odtamtud trošku dražší suvenýr :) Ale teď jsem za něj ráda. Napovím: je to moje již třetí věc v pořadí (za dobu co jsme s polovičkou spolu), na první mi přispěli rodiče (a polovička nadšeně vybral), druhou mi složil zatímco jsem byla v loni na horách (zatímco ji měl pouze vylepšovat) a tuhle poslední kanadskou mi vybral sám (a hučel do mě dokud jsem nepodvolila). Už víte? :D

No a bohužel v den díkůvzdání jsme již museli odjíždět. O nás hodil na letiště, cestou jsme se ještě stavili koupit mu počítač, a pak nám na letišti vysadil a my letěli do Paříže a pak do Prahy...
Kupodivu v Praze byla větší zima a nepřekvapivě mnohem horší vzduch :(

Kanada mi docela chybí a moooc se mi tam líbilo. Najet na pražský rytmus (časový i obecně) mi trvalo asi týden. (docela dlouho jsme se budili ve 4 a nemohli usnout)

Kanada

Ať to víte či nevíte, podnikla jsem výlet za velkou louži a strávila jsem tři krásné týdny v Kanadě.... Popravdě se mi zpočátku ta myšlenka moc nezamlouvala, ale postupem času a jistou mírou přemlouvání ze mnoha rozličných stran (včetně mých rodičů a hlavně přítulova bratra, který je v Kanadě od dubna) jsme se dopracovali k tomu, že tedy pojedeme. Pak se dlouho vybíral termín a nakonec po dlouhosáhlých debatách jsme si koupili letenky a 19.9. v 6:20 ráno odletěli směrem Amsterodam, kde jsme 5 hodin čekali na navazující spoj do Vancoveru. Zpáteční cesta nás čeká v pondělí (12.10) v 13:55 z Vancouveru a to tentokráte do Paříže, kde znovu strávíme pět hodin a pak do Prahy, kde snad dosedneme kolem třetí odpoledne v úterý (13.10).
Tak přesně tyhle letenky (Air France) nás stály, s pojištěním storna, 25 tisíc korun. Za tolik peněz nemám ani lyže a teď jsem se za ně dopravila přes půlku zeměkoule a snad se dopravím i zpět... (ačkoliv už teď vím, že se mi moc nechce)

V Kanadě jsem doteď strávila téměř tři týdny a musím uznat, že byly zajímavé a odlišné od mých předešlých dovolených. Je pravda, že nikdy předtím jsem neměla takhle dlouhou dovolenou v kuse..  Zážítky, které si odsud odvezu si budu pamatovat ještě dlouho. Ty ale v tomto článku vyprávět nebudu, protože jsem o Kanadě ještě nikomu nevyprávěla osobně (kromě rodičů drahého polovičky, kteří nás vyzvedávali na letišti... tedy jeho táta a mamku jsme pak potkali doma a chvíli vyprávěli), takže by nebylo pěkné, kdyby byli o ústní vyprávění zážitků ochuzeni.
Řeknu jen pár zajímavých faktů, které jsem v Kanadě pochytila:

• Kanaďani jsou hrozně milí lidé. Jsou usměvaví, hodní a srdeční.
• Kanadská příroda je naprosto nádherná a ačkoliv mám tu českou opravdu ráda, tak ta jejich je prostě dechberoucí. Obrovské lesy stromů starých kolem osmi sta let, divoká zvířata, vysoké hory a neuvěřitelně čistá voda (řeky, jezera, potoky,... i ledovce).
• Divoká zvířata jsou v Kanadě všude. Na každém kroku je můžete potkat a to i ve městě. Kanaďané jsou na to zvyklí a pro turisty je to zajímavá zkušenost. Ale na druhou stranu cca 3 lidi ročně zemřou po setkání s medvěděm. 
• "Do not feed wildlife!" je sice dobrá rada, ale on si wildlife najde cestu. Nám třeba krkavci jednou sebrali ze stolu namazaný chleba s máslem a jindy máslo celé (asi 400g másla z tašky). Takže je dobré nejen dávat pozor na medvědy, ale na všechny zvířata včetně ptáků :D
• Vancouver je multikulturní město, kde je velice pokromnu opravdových rodilých Kanaďanů. Naopak je tam hodně cizinců všech možných národností.
• Evropská auta jsou malá. Ať je to sebevětší a v Evropě nám to příjde velké auto, na Kanadské dodávky a jejich "vany" to prostě nemá. Je to jako když máte nějaké auto ve verzi "kombi" a porovnáte ji s autem Smart. Prostě malé :D
• Kanaďani mají velice drahé ubytování a bydlení obecně (nájmy, hypotéky,..)
• Průměrná vzdálenost mezi Kanadskými městy je cca 100km a vzdálenost pump je cca 200km, takže je dobré mít tyto dvě věci na paměti.
• Benzín (a nafta, ta je ale méně častá) je v Kanadě docela levný oproti Čechám a každý tak jezdí autem (hlavně kvůli vzdálenostem).
• Mají tam trošku jiné dopravní předpisy. Liší se jen málo, například ikdyž máte na semaforu červenou, lze (pokud dáte přednost ostatním) zabočit vpravo. I samotné umístění semaforů je jiné, než v evropě (v Kanadě jsou až za křižovatkou). Také mají jiný systém autoškol- mohou řídit od 17 let (pod dohledem držitele řidičáku), poté udělají test a pokud projdou mohou řídit již sami, ale se znáčkem N. Toto "N" mají na dva roky, pokud za tu dobu neudělají žádný přestupek, tak jdou k testu a k jízdám. Pokud projdou testem a jízdami dostanou již řidičák. Pokud ovšem v "N" období udělají přestupek, doba vození tohoto označení se o 2 roky prodlužuje.
• Také pro cizince je nutno vědět, že Mezinárodní řidičák (který si vyřídíte tady v Praze) v Kanadě uznávají pouze 3 měsíce. Pak si musíte udělat řidičák jejich (udělat test a jízdy) a ten mezinárodní a český vám zabaví.
• V září a hlavně v říjnu už končí letní turistická sezóna (na většině území) a proto někeré kempy zavírají a otevřou zase na léto.
• Mají také Díkůvzdání, které letos bylo 12.10. a předchází mu výprodej zimních věcí- tzv. Turkey sale. A na tomto výprodeji se dají sehnat opravdu zajímavé věci... také tam funguje tzv. swap lyží, což je takový bazar použitých lyží. Podobný swap je i na jaře, akorát s koly.
• Kanada je ráj pro příznivce cyklistiky, hlavně té horské (MTB) a nejvíce pro blázny, co chtějí hrozivé sjezdy a skoky. A v zimně pak ráj pro lyžaře, akorát Kanaďané příliš nejezdí po sjezdovkách, ale spíše mimo ně.
• Veřejné záchody v kanadě jsou zadarmo (všude) a to i na odpočívadlech. Tam často bývají suché, ale mají tam antibakteriální gel na ruce. Většina záchodů je čistá, ale jsou trošku odlišné než v Evropě- jsou totiž o něco více napuštěné vodou.
• V České spořitelně mě strašili, že některým jejich klientům v Kanadě nebrali debetní kartu, ale vyžadovali pouze kreditní. Já takovou zkušenost nemám. Naopak moji kartu všude brali a dokonce i farmář měl terminál a karty přijímal. Pouze v jedné restauraci se mi stalo, že měli limit placení kartou od 5 CAD (= kanadské dolary).
•  

(14.10.)
Byla to jedna z nejlepších dovolených, které jsem měla tu možnost prožít. Byla to nejdelší dovolená, byla jsem nejdále a utratila jsem za ní nejvíce peněz (ani nechcete vědět kolik)
Ale popravdě stálo to za to!