Dnes (29.4.) se v Národní technické knihovně na Dejvické konal již 12. ročník této výstavy neziskových organizací. Bylo jich tam okolo 150.Já jsem se o tom dozvěděla celkem náhodou a to když se moje vedoucí praxe v na konci zimního semestru mezi řečí zmínila, že něco takového je. Hned mi bylo jasné, že to bude něco velice zajímavého a určitě i přínosného. Tak jsem jí předběžně ujistila, že se ráda zúčastním (tedy že budu na jejich stánku a ve volných chvilkách si to tam projdu).
dlouho jsem to nechala spát, ale včera mi volala Táňa (vedoucí z mé praxe v OS Wontanara), že je to zítra (tedy dnes) a jestli se mi to hodí a jestli příjdu. Rozhodla jsem se, že nechám školu školou a že půjdu- je to veliká příležitost.
Takže jsem dnes po jedné z přednášek odešla ze školy, v KFC si koupila brazer twister a jela na Dejvickou. Chvilku jsem to tam hledala, ale poté jsem si vzpomněla, že jsem jednou byla na nějakém plese tam někde. A že to bude tedy asi jedna z těch vysokých budov, nakonec to byla nižší budova, ale poblíž těch vysokých :)
Na stánku Wontanary už byla jedna moje momentální spolužačka, která též dělá praxi u Táni. Chvilku jsme si povídaly a ona se vydala na obhlídku, kde co je a co se tam na jejich stánku děje. Já mezitím studovala obsah tašky, kterou jsem nafasovala u vchodu. Byl v ní plánek, kde je jaký stánek a stručný popis dané neziskovky a spousta různých propagačních papírků zúčastněných neziskovek. Čirou náhodou i Skautu, který tam narozdíl od Pionýra nevystavoval :(
Vyzjistila jsem si tak přibližně kde co je, a co chci vlastně vidět a když se Šárka vrátila vyrazila jsem na obhlídku já. Objevila jsem spoustu zajímavých lidí, věcí a prospektů. Vyzvěděla jsem, jak se vede Člověku v tísni, jak to vypadá s dobrovolnictvím pro Adru a také, že o jedinou osobu, která něco ví o Evropské dobrovolné službě (EDS) za celou organizaci Hestia je veliký zájem. Též jsem objevila úplně úžasný stánek, kam jsem se poté vyrobila tričko. Ale o tom později :)
Vrátila jsem se tedy zpět na náš stánek, kde jsem se Šárkou probírala, co jsem viděla a tak. Potkala jsem tam jednu svou velice dobrou kamarádku z gymplu, shodou okolností také Šárku :) Docela by mě zajímalo, jak se o akci dozvěděla, protože podle mě neměli moc zvládnutou propagaci.
Nakonec jsme se dohodly, že až příjde Táňa, která mezitím obhospodařovala jiný stánek (ohledně hnutí nenásilí) a vystřídá nás, půjdeme se projít a koukneme na předvádění výcviku vodících psů, který tam měl být od tří hodin jako doprovodný program.
Když jsme byly vystřídány nejdříve jsme ale zamířily k již dříve zmiňovanému stánku, kde jsme si za poplatek 250kč vyrobily každá své originální biobavlnové tričko. Moje je žluté a má na sobě nažehlených asi pět obrázků. To Šárčino je fialové a má na sobě též spoustu obrázků. Je opravdu moc moc krásné... Jen mě trošičku mrzí, že ač bylo možné si nažehlit obrázky i na tašky, tak v době když jsme se k tomu dostaly již nebylo možné nažehlovat na krásně barevné ale pouze na černé. Měli tam sice dosti barevných vzorů a možností takže by to bylo vidět, ale černá byla pro můj účel moc smutná.
No a druhá věc byla, že jak jsme dlouho vybíraly z mnoha možností, co si nažehlíme nestihly jsme ukázky výcviku psů a přišly jsme až na loučící se paní asistentku.
Celkově hodnotím výstavu velice pozitivně. Přineslo mi to tunu různých prospektů, spoustu nových poznatků, dvě bavlněné tašky s logem a jedno krásné tričko.
Až bude 13. ročník rozhodně znovu půjdu. Nevím jestli jako vystavovatel (pomocník), ale rozhodně jako čumil :D
(Pro neználky pár odkazů:
- OS Wontanara - http://www.wontanara.cz/
- O NGO Marketu - http://www.forum2000.cz/cz/projekty/ngomarket/2011/
- Hnutí nenásilí - http://blogy.nenasili.cz
tak toť vše)
