Od soboty 20.6. do 27.6. se měl konat výlet mojí bývalé gymplácké třídy. Jeden můj spolužák- Marek Lněnička, vše potřebné zařídil, sehnal místo, zarezervoval ho a neustále nás bombardoval zprávami o tom, kdo tedy jede. Nakonec bylo vše trošku jinak, ale to se dočtete.
Já jsem na Orlík odjížděla autobusem z Knížecí a to v sobotu 20.6. v osm ráno. Jelo nás asi pět: Mára, Maki, Kája, Káťa a já. Cesta trvala asi hodinu a něco. Autopbusák byl hodný a řekl nám, kde vystoupit, aby to nebylo do kempu Podskalí, kde jsme bydleli, příliš daleko. Vystoupili jsme tedy a zamířili do kempu. Po cestě jsme občas zastavovali, ale jinak to šlo dobře. Také jsme vzpomínali, jak jsme běželi orienťák a kudy všudy jsme kdy šli..
Když jsme tam vešli, bylo to asi 1,5 km od zastávky busu, pan Lněnička (Mára) šel zařizovat ubytování. Dostal klíče od chatek, těch co tam na sporTáku bydlelo efko, a my se šli zabydlet. S holkama (Kája, Káťa a Maki) jsme si zabrali chatku číslo 2. A mára, prozatím jediný zástuppce mužů, si vybral chatku vedlejší tedy číslo 3. Cghudák Mára, byl v obležení holek :) Byly jsme se projít po kemou, abychom zjistli, ýe obchod je zavřený, takže se bude muset pro jídlo jezdit autem. No a tak jsme si poté půjčili loďky a vyjelki jsme na širý Orlík. Na jedné lodi seděla Kája s Káťou, přičemž Kája byla poprvé v životě zadákem a tak se chviklama točily dokolečka a na lodi druhé dělal zadáda Mára a já pádlovala. Maki seděla na břehu, protože nechtěla jezdit a to ani jako porcelán.
Během dne přijížděli ostatní auty a tak nás k večeru už bylo kolem patnácti. Takže nás bylo spoustu. Nakonec se tam, ale prostřídalo dosti lidí, někdo přijel v sobotu a odjížděl v pobndělí (Maki), jiní odjížděli v úterý (Kája) a jiní v úterý přijížděli (Anežka). A někdo nepřijel vůbec- Panker :)
No a samozřejmě že večery jsme trávili v hospodě a někdy jsme tam byli i přes den. Ale s hospodami, to bylo poněkud složitější, protože jedna zavírala v deset a ani o minutu později a ta druhá zase byla přednostně pro hosty tamějšího hotelu Panorama, kde byla ubytovaná ČZU. Ti nás občas ráno budili svou sportovností, jelikož si hráli na kurtech naacházejících se blízko našich chatek. A tam si neustále štěbetali a když někdo dal dobré podání tak si zatleskali, je to sice asi dobrá technika motivace, ale spícího člověka nepotěší. :)
A také nám brali kurty, ty, kvůli kterým jsme platili více za ubytování. Nakonec jsme je stejně příliš nepoužívali, jelikož nám počasí příliš nepřálo- často pršelo. Někteří se občas pokoušeli kurty využít, jenže začalo pršet a tak polopromoklí zabalili a šli do chatek. A když občas přeci jenom slunce vysvitlo, kurty už byly obsazené. Je pravdou, že se ale uvolnili a mohlo se hrát. Někteří také chodili na procházky, do lesa, do Klučenic (vesnice, která se nachází blízko od kempu). Když se vrálili většinou byli naprosto promočení. Ale z lesa si přinesli i houby a ty si potom uvařili k pozdnímu obědu- špagety se smetanovo-houbovou omáčkou.
Také jsme holdovali hře Aktivity, hráli jsme jí asi čtyřikrát a to skoro pokaždé v jiném složení. Jednou hráli kluci proti holkám, hádejte kdo vyhrá? HOLKY! :) Byly tam občas dost těžké věci: nakreslit: Zásobování teplelnou energií, nebo pantomima: Říp,... no prostě sranda :)
Také jsme jeli nakoupit, tedy Vojta řídil a já ještě se Šírou, Jardou a Michalem jme jeli do Sedlčan nakoupit hlavně alkáč, ale nakonec spoustu věcí. Já jsem udělala nákup asi za šest stovek, byl to le nákup pro celou naší chatku, takže to vlastně nebylo tak moc drahé. Cestou zpět mě kluci chtěli vyměnit za soudek s pivem, obléci ho do mého oblečení a prý by rozdíl nikdo nepoznal :)
No a když bylo zataženo a byla i zima tak jsme si pomáhali ohněm, tedy tak, že jsme si udělali táborák a opékali si buřty. Největší zábavou u táboráku byla tichá pošta, chápete banda 19-20 ceti letých lidí hraje tichou poštu :) Posílala se různá slova a vznikaly dosti zajímavé věci. Také se odhalilo několik ohnisek, kde se to cíleně měnilo- ať kvůli nesrozumitelnosti slyšeného nebo kvůli nesouhlasu či tak, no prostě sranda..Také jsme hráli městečko Palermo, takže se vraždilo o stošest :)
No a samozřejmě se pilo, jelikož nás většinou z hospody vyhnali okolo desáté. To jednou, když už se blížila desátá hodina najednou pan výčepní zhasl světlo a celá momentálně skoro plná a prosperující hospoda se ocitla ve tmě. Někdo ho požádal ať zase rozsvítí, ale on řekl že ne, že je čas odejít. Tak hospoda přicházela o kšefty.
Tak když nás vyhnali z hospody, kluci si ještě nechali natočit piva do kelímků, jsme šli k ohni a tam do pozdních hodin kecali, hráli a pili :)
Jenže počasí nám nepřálo, a tak jsme se po veliké schůzi svolané ve středu přesně v poledne dohodli, že pojedeme domů. Nikdo tam nezůstal. Všechno jsme sbalili, uklidili chatky a postupně potupně odjížděli. Mětej nás hodil na autobus a Káťa, Agni, Petr, Erika a já jsme jeli směr Praha tímto způsobem, ostatní se vezli auty.
Entropa podle sochaře Davida Černého (autora růžového tanku, sochy sv. Václava naopak,...)
