V listopadu (2015) to byly tři roky, co chodím do práce.... začalo to vlastně poté, co mě nevzali na školy, které jsem si vybrala (výběr to byl dosti nahodilý a řekněme né úplně uvážený) a já zůstala tzv. na ocet. S bakalářem (a státnicí s teologie), plná ideálů, ale bez sebemenší praxe...
Chvilku jsem si užívala to volno, jenže polovička již do práce chodil a v době kdy on pracoval tak já se nudila. Bloumala jsem a časem mě i to povalování se omrzelo (což jsem si myslela, že se nikdy nestane) a tak jsem se snažila si nějakou práci najít. Obepsala jsem spoustu míst, poslala spoustu životopisů a nedostala téměř žádné odpovědi... Nikdo o mě, jakožto čerstvou absolventku bez praxe (chtěli minimálně 2 roky v oboru s cílovou skupinou) nestál...
Až jsem byla na pohovoru do pečovatelské služby, kde někoho hledali a praxe jim byla naprosto ukradená... Tak jsem najednou měla práci. Sice to byla práce od 7 od rána, takže jsem musela vstáavt v 5:50 a jezdit tramkou (naštěstí to nebylo tak daleko) a vracela jsem se sice ve 4, ale zbytek dne jsem prospala. Vlastně si ani nepamatuju, jak jsme v té době s drahým polovičkou fungovali... pamatuji si, že jsem mu psala maily v tramvaji (ten internet v mobilu je někdy dobrá věc, ačkoliv dost návyková) a že jsem na ty vánoce nestíhala shánět dárky a natož péct cukroví. Taky si pamatuju, že díky tomu, jak jsem musela běhat s obědy jsem mohla jíst sladké od rána do večera a nebylo to poznat (zato teď už to poznat je) a jaké jsem měla štěstí, že jsem nedostala PDA a šéfová nemohla kontrolovat každou minutu kde jsem (nevím jakou náhodou jsem ho nedostala, protože i holka co nastoupila až po mě jej dostala, a já ne... ale jsem za to ráda). No nicméně protože jsem již od začátku (na vstupním pohovoru) tvrdila, že chci na poloviční úvazek (což mi nakonec dost pomohlo) a pak se takový poloviční úvazek našel, jsem z pečovatelské služby mohla odejít. Sice ne všechno (například styl vzdělávání přes internet, "supervize", zmíněná PDA atd) nevyhovovalo, ale i tak jsem byla (a stále jsem) vděčná za tu příležitost tam pracovat. Pomohlo mi to si uvědomit, co chci (a co ne) a jak vlastně v Geru je všechno mnohem lepší... Taky byl zajímavý postoj vedoucí, která od začátku tvrdila, že poloviční úvazek to nejde a vyčítala mi, že (poté co mě zaučili) chci odejít, ale ve chvíli kdy zjistila, že jsem to říkala už od začátku se přestala zlobit na mě, ale na ty personalistky, co mě přijaly. No hlavně v tu chvíli dost obrátila a protože si mě tam chtěla nechat tak jako mávnutím kouzelného proutku bych mohla mít svůj poloviční úvazek a vlastně vyjímku... Jenže v té době já už měla domluveno, že tam končím a hlavně, že nastupuju na Gero (kam mě sice nevzali, ale holka co měla nastoupit, tak to odřekla a já byla náhradnice... takže ať jsi kde jsi- děkuju :D) a tak jsem jim na jejich nabídku řekla NE a hrdě odkráčela .. Byla jsem se tam ještě jednou podívat za kolegyněmi a byla jsem opravdu ráda, že jsem odešla... a bylo mi líto kolegyň, co tam zůstaly..
No a v lednu jsem nastoupila do Gera. Vlastně v sobotu jsem ještě byla v pečovatelské službě (abych si napracovala za "dovolenou") a v pondělí jsem již nastupovala do gera. Byla jsem představena kolegyním a jakožto vyjukaná jsem nejdříve strávila týden na staconáři (a zhodnocena pracovníky), týden na oddělení (též zhodnocena) a týden s domácí zdravotní péčí (a též zhodnocena) a teprve potom (co mě asi zhodnotily kladně) si mě kolegyně vzaly na zaučení ke klientům. Pamatuju si, jak jsem byla vyjukaná, ale nadšená že mám víc času a poloviční úvazek... Měla jsem to, po čem jsem toužila. Najednou jsem měla víc času na sebe, na polovičku a vlastně i na své zájmy. Po zkušební době jsem dostala smlouvu na dobu neurčitou a byla jsem spokojená. Až do chvíle, kdy jsem znovu dělala přijímačky na VŠ. Zase ty samé školy (FSV a FF), ale ještě i FHS. Jenže v den přijímaček jsem se musela rozhodnout, jestli půjdu na pohovor na FSV (který už jsem jednou dělala a věděla tedy cca co mě čeká) anebo na FHS. Je jasné, jak jsem se rozhodla (ačkoliv toho občas lituju a říkám si, jestli by mi na té FHS nebylo lépe). No, vzali mě (jupí), ale udělala jsem tím čáru přes rozpočet své vedoucí v práci (tu obdivuji a vážím si jí). Vyšla mi vstříc a zařídila mi, že jsem od října mohla přejít na dohodu (takže místo na poloviční úvazek jsem byla DPP) a stále pracovala, ikdyž výrazně méně. Takhle to bylo vlastně až do letošního července, kdy mi vedoucí (již jiná, ta dřívější má dvě malé děti) nabídla, zda nepřeveznu půlku úvazku od kolegyně, která chtěla jen půl a měla celý. Hodilo se mi to, protože letos toho ve škole už nemám tolik a tak by se mi hodila každá koruna. Takže jsem zase na půl úvazku a protože jsem nastoupila od července, tak mám smlouvu do července (nově totiž nedávají po zkušební době smlouvu na dobu neurčitou, ale pouze na rok).
Já se rozhodla, že právě toho využiju. Mám v plánu změnit práci. Chci zkusit něco nového, jiného a možná i kvalifikovanějšího. Již jednou mi bylo nabídnuto (ještě minulou vedoucí) místo koordinátorky OA, jenže v té době jsem to vzít nemohla (kvůli škole), ale od července bych o tom mohla uvažovat (ačkoliv v geru to místo volné není a já nevím, zda bych tam vzhledem k nedávným událostem chtěla vedoucovat).
Což mě přivádí do současnosti... červen se blíží a já svoje zaječí (utíkací) úmysly neskrývám. Vedoucí ví, že chci odejít a ačkoliv si myslím ( a možná i trošku doufám), že by si mě tam ráda nechala, nebrání mi a počítá s tím, že odejdu. Jenže co budu dělat? Polovička (a moje maminka) mě přivedli na myšlenku, jestli si nechci po škole udělat nějaký čas volno- užít si prázdniny. Polovička nás ze svého platu asi uživí (ačkoliv by mi to bylo asi blbé) a já bych si tak před nástupem do práce (ale jaké?) mohla užít volno a načerpat síly. Zní to krásně... (no uvidíme)
O své budoucí práci jsem zatím moc nepřemýšlela (ačkoliv se mě na to spousta lidí ptá). Vím jen, že něco z mé současné mi opravdu vyhovuje a ráda bych to tak nechala a měla to i v práci další..
- Volné pondělky (tj. práce na zkrácený úvazek pouze 4 dny v týdnu), protože poměr 4 dny práce a 3 volno je lepší než 5 práce a 2 volno :)
- Možnost si napracovat přesčasy a pak je využít jako náhradní volno (nebo nemocenskou)
- Přímá práce s lidmi (kontakt s nimi, komunikace a interakce)
A pak jsou věci, které bych chtěla změnit (třeba nemoci si dojít na WC, nepravidelné jídlo atd).
No uvidíme, jak se to všechno vyvine... snad se mi podaří dodělat v červnu školu (ačkoliv si tím nejsem tak úplně jistá) a třeba se to pak nějak vyvrbí (jak říká Sokolka). Možná se stane něco neočekávaného a spadne mi do klína práce snů :D anebo nestane a já budu na pracáku :(
Nějak to ale dopadne a já asi od října (v září chci na dovolenou!!! k móři!!!) někde budu pracovat... Snad jen od úterý do pátku! ( a ostatní dny budu asi odpočívat, vanit se, péct nebo jezdit na Rockym :D)
