Já sama se občas přistihnu v situaci, kdy se mi zrovna nehodí nebo nejde se tak zachovat. To je vcelku pochopitelné, ale nemá se to stávat neustále. Je jasné, že občas to prostě nejde. Není nám dobře, nevšimneme si nebo si neuvědomíme, že konáme něco špatně. Prostě někdy se tak chováme nevědomky, ale dost často se tak chováme vědomě a to je nutné omezit/minimalizovat a vymýtit. Jedná se o naše výmluvy typu, nechce se mi, ať to udělá někdo jiný, že je to přeci jedno, dělají to všichni atd.
A není to problém, jen mých vrstevníků ani jenom všech mladých, ale všech.
Třeba právě dnes při jízdě metrem jsem narazila na jeden příklad "neslušnosti" u paní, která rozhodně nepatří do stejné věkové kategorie jako já. Jí bylo tak kolem padesáti. Přistoupila jsem na Muzeu do trochu plného vagónu linky C, který se ale na zastávce IP Pavlova trochu vyprázdnil. Takže jsem si mohla sednout, učinila jsem tam velice ráda a posadila se tedy vedle asi tak dvanáctiletého kluka. Na další zastávce přistoupila starší paní a tak jsem se hned zvedla a nabídla jí své místo. Ale ještě tu samou stanici nastoupila i dvojice slepých spoluobčanů. A hned po vstupu do vagónu vstal můj bývalý spolusedící kluk, aby uvolnil místo. A na protější sedačce vstal mladý kluk, aby si mohl sednout i ten druhý. Jenže tím by se museli rozdělit a nežli tak mohli udělat nějaká paní (právě ta padesátiletá) zasedla místo pro ně určené a se svou kamarádkou stejného věku se bavila dál jakoby nic. A tak musela vstát ta stará paní, kterou jsem předtím pustila, aby si mohli tito slepí sednout.
Ty dvě kvočny ani nenapadlo se zvednout a na otázku někoho z přihlížejících, zda jim nevadí, že zasedli místo, které ten mladý kluk uvolnil pro ty slepé tak se na danou osobu obořily co si to dovoluje. Že to je ta zkažená mladá generace co si ničeho neváží. Ale byly to ony co se zachovaly špatně, mladí pustili svá místa ve prospěch starších, ale střední věk již pro starší nepouští. To je mi teda spravedlnost. A pak si stěžují na nás, a všude se vykládá o tom, jak se mladí chovají špatně. Ale snad pokaždé co jsem jela metrem a nastoupila nějaká starší nebo hendikepovaná osoba mladá generace uvolnila místo.
Nebo v situaci, která nastala u voleb. Byla potřeba podepsat znovu nějakou osobu a tak vyvstala taková otázka, kolikrát jsem podepisovala svou maminku za jejími zády. A když jsem přiznala, že nikdy byla jsem za exota. Není to špatně? Nemělo by to být náhodou tak, že za exota/toho špatného je ten, kdo své rodiče podepisuje nežli ten kdo nikoliv?
To nejhorší není, že to lidé dělají ale to, že si ani neuvědomují, že konají něco špatně. Nikdo už ani nepředpokládá, že je nepodepisujete ba naopak předpokládá se, že ano. Předpokládá se, že si píšete omluvenky do školy a ty stejně jako úkoly ozdobíte krásným a již dlouho cvičeným podpisem jednoho z rodičů. TO JE ŠPATNĚ!
Netvrdím, že mě to nikdy nelákalo podepsat rodiče. Nebo si sama napsat omluvenku. Ale neudělala jsem to. Nikoli protože bych byla tak dokonalá, ale protože jsem se bála, že by na to přišli. Raději jsem si "vyžrala" to, že podepsaní nejsou nebo jsem jim to dala podepsat. Občas to vyžadovalo přepracování nebo vysvětlování, ale od toho to bylo.
Nebo jiný příklad ze dneška. Moje dnešní škola zahrnuje jednu přednášku od 17:30 do 19:00. Je to pozdě a ještě k tomu je to, alespoň pro mě, jediná dnešní škola. Spousta lidí tam nechodí, nebo tam chodí a dělají něco jiného nežli poslouchat vyučujícího. Přiznávám, že jsem udělala rekord v minách a v ještě jedné hře během této přednášky. Ale to, co mi příjde špatné a nemorální je to, že jedna moje docela kamarádka přišla asi na posledních deset minut z této hodinu a půl dlouhé přednášky a potom se zapsala do zápisového archu, jako že tam byla. Ano, byla tam ale jen deset minut!!! To není správné přijít si a zapsat se ikdyž tam člověk nebyl. To je špatné! Nikdo jí nenutí tam chodit, teda nutí je to povinný předmět s docházkou, ale ať tam chodí poctivě. Občas musíme absolvovat i předměty, které nás nebaví. A co mě dožírá ještě víc, tak tahle osůbka má ještě tu drzost si jít stěžovat na kvalitu výuky někoho na jehož přednášky ani nechodí (jedná se o jinou vyučující nežli toho dříve zmíněného). Kritizuje kvalitu, morálnost a korektnost jiných ale měla by si nejdříve zamést před svým prahem!
Ale ano, přiznávám ani já nejsem světec. Ne vždy se chovám tak, jak bych měla. Raději chodím na předmět který mě baví ipřes to, že se kryje s povinným předmětem, který mě nebaví. Ale alespoň neříkám, že tam chodím a nepodepisuji se do docházkového archu.
Budu se snažit se chovat lépe, ale nechci být sama....
