Všechno to začalo rozhovorem kam půjdeme, také tím, že jsem měla chuť výstavu (World Press Photo) vidět. Byla jsem na ní mnohokrát a vždy se mi líbila. Tak jsem myslela, že by se líbila i Elince.
No jo, jenže mi nedošlo, že výstava není ve Staroměstské radnici, ale v Karolínu. A to proto, že existuje i výstava s podobným názvem a to: Czech press photo, a ta je právě v Novoměstské radnici. Takže jsme došly ke Staroměstské radnici, která byla kupodivu na to, že je svátek otevřená, a zjistily jsme, že výstava tam je, ale jiná. Ale i tak jsme se na ni zašly podívat. A teď již teda o výstavě.
Pro studenta výstava stojí 50 kč, což někomu může přijít drahé, ale mě se to zdálo býti přiměřené. Pro dospělého to stojí 100kč.
Vystavují se tam fotky jak z osudné Sametové revoluce, ale také pár fotek o pádu Berlínské zdi, o exodu východoněmeckých uprchlíků, kteří přes naši zem prchali do země zaslíbené tedy západního Německa, a o demonstracích na výročí upálení Palacha a 20 a 21 ti let od okupace. 
Nejvíce fotek se však věnujě právě událostem z listopadu 1989, který byl osudný pro pád komunismu ve střední Evropě.
Je zde vyfocen i Václav Havel při promluvě k davu, také při obětí s Dubčekem nebo když se stává prezidentem.
Zajímavé jsou i fotky zásahů VB, kterých by mohlo být i více. Ikdyž je pochopitelné, že se některé nedochovaly, protože Vb zabavovala foťáky a nebo alespoň filmy.
Za zmínku, ale také stojí fotky "exodu" východoněmeckých občanů, kteří přes čechy cestovali do "země zaslíbené" tedy do západního Německa. Bydleli v Praze na ulicích a čekali před ambasádou NSR s napětím, co se bude dít. Trávili tam dny i noci v hrozných podmínkách. Pražané jim nosili teplý čaj či kávu až se jich nakonec ujal Červený kříž, který jim zřídil provizorní stany a zajistil teplou polívku a postele (pod širým nebem).
Nakonec se těmto lidem jejich sen splnil- brány ambasády se otevřely a uprchlíci byli přijati a poté odjeli. Zústal tu po nic nepořádek, což je zvláštní jelikož Němci jsou známí svou upraveností a pořádkem, prázdné postele a stany červeného kříže.
Některé fotky jsou ve velice dobré kvalitě, některé jsou i horší. Většinou však vyznívají velice jasně. A proto stojí za to je vidět, hlavně pro nás, kteří jsme situaci nemohli, ať už z jakýchkoliv důvodů, vidět na vlastní oči.
